Hliněné sochy zvířat tvoří klienti Domova ve Zboží bez vody a nářadí. Používají Axmanovu techniku

Při vernisáži dokonce zájemcům ukázali, jak sochy vyráběli. Používají Axmanovu techniku, při které plastika vzniká stáčením hliněného hada.

„V roce 2006 jsem se ve Zboží potkal s panem Axmanem. Nabídl mi, jestli to nechci zkusit,“ říká vedoucí dílny Jaromír Dubský, který od té doby tuto speciální techniku modelování učí zdravotně postižené klienty Domova ve Zboží. „Do dílny dojíždějí každý den jako do práce,“ dodává s úsměvem ředitel Domova Josef Procházka.

V parčíku u pavilonu tygrů v jihlavské ZOO stojí hliněný lev, had, pštros i žirafa

Klienti samozřejmě začínají jednoduchými plastikami, a postupně se s pomocí Jaromíra Dubského vypracovávají. „Prvně se dělá placka, na to se dělají hadi,“ popisuje postup práce Pavel Sedlák, a ukazuje sochu kozla, na které podle svých slov pracoval jeden měsíc. V parčíku před pavilonem tygrů v jihlavské zoologické zahradě stojí i sochy pštrosa, hada, lva, žirafy, a člověk by řekl, že vyšly z rukou renomovaných sochařů.

Šamotová hlína umožňuje silný střep. V peci nepraská

Axmanova technika byla původně vyvinutá pro nevidomé. Při práci s hliněnými hady totiž mají neustálý hmatový přehled o tom, jak socha vypadá. Používá se šamotová hlína. „Hrubé kousky šamotu umožňují dělat poměrně rozměrné věci s tlustým střepem. Ta hlína nepraská v peci,“ vysvětluje Jaromír Dubský. Hliněné hady tvůrci neválejí, ale jen vymačkávají v ruce na sílu prstu. „Podívají se na své prsty a dokážou porovnat, jestli už je ten had je dobrý,“ dodává Dubský. Zajímavé také je, že sochaři pracují bez použití vody a nářadí.

Oproti nevidomým, kteří nechávají na výsledné práci zřetelné hady, klienti Domova ve Zboží povrch soch zamazávají dohladka.