Hledají se dobrovolníci ochotní věnovat svůj čas potřebným. Je jich nedostatek

„Budeme ještě tady, můžeme si klidně povídat, Veroniko.“ Dobrovolník Filip Šustr právě s klientkou Domova se zvláštním režimem Kamélie Křižanov Veronikou vyráží na procházku. Jezdí za ní pravidelně, aby jí zpříjemnil dlouhé chvíle.

Mám radost, když ho vidím…

„My spolu malujeme, já se sama nedonutím. Kromě malování, hodiny spolu trénujeme. Mám šílenou radost, když ho vidím.“ Veroniku navštěvuje Filip Šustr už několik let. „Někdy to je tak, že jsem tady za Verunkou třeba čtyřikrát do měsíce, vždycky třeba na dvě, tři hodinky a někdy to je tak, že třeba teď aktuálně je teď konec léta a přes léto mám bohužel i jiné činnosti, a tak jsem za Verunkou byl naposledy před dvěma měsíci.“

Činnost dobrovolníků si pochvaluje i ředitelka Domova Kamélie Křižanov Silvie Tomšíková, je jich ale podle ní málo. „Řekla bych, že z toho pohledu dobrovolníka jsou spíše někdy obavy o to, zda si budou rozumět s tím člověkem s mentálním postižením nebo jakýmkoliv postižením, tak je dobrý mít mentora a ukázat, že to jde. Někdy je to hodinka, někdy celý den. Sehnat dobrovolníka na stálo je těžké, ale pokud se to podaří, tak vidím ten úsměv na tváři.“

Dva domovy pro seniory

Dobrovolník Filip Šustr navíc nejezdí jen do Kamélie. „Po zhruba roční přestávce kvůli covidu navštěvuji dva domovy pro seniory. Ve Žďáře nad Sázavou, kde docházím teď aktuálně, to bude jeden pán, s kterým si chodím povídat a pak ve Ždírci u Jihlavy chodím do domova důchodců, tam bych měl mít aktuálně jednoho pána.“

„Ty lidi jsou zlatí, jsou srdeční, mnohdy vám dají víc než běžný člověk, řekněme to takhle, jako ten pocit, co z toho já vždycky mám, když si povídáme nebo hrajeme Člověče nezlob se, cokoliv, jakákoliv aktivita, která jim dělá radost, vždycky ten pocit, se kterým odcházím, je to skvělý.“

Nedostatek dobrovolníků

Na Vysočině je ale dobrovolníků nedostatek. I na ně proto cílí část projektu Kraje Vysočina, říká Irena Hambálková z odboru sociálních věcí. Projekt se snaží zapojit i samotné úředníky. „Nadále vnímám potřebu dobrovolnictví zviditelňovat a podporovat je na všech úrovních, například už od žáčků v základní škole, třeba přes osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, přes maminky na mateřské, přes pracovníky ve firmách.“

Na Vysočině sdružují dobrovolníky hlavně dobrovolnická centra neziskových organizací, jako je Fokus nebo oblastní charity.