Hlava XXII, literárně inspirovaná socha pod Lipnicí. Dílo má tvář Jaroslava Haška
Hlava XXII, impozantní a zároveň svérázná socha pod vrchem Lipnice je dílem Radomíra Dvořáka. Nachází se severozápadně od lipnického hradu poblíž Dolního Města.
Sochař Radomír Dvořák vytesal v žulových lomech v okolí Lipnice nad Sázavou na Vysočině triptych nazvaný Památník národního odposlechu – Brettschneiderovo Ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči.
Za návštěvu ale stojí i další z jeho děl na louce u křižovatky mezi Dolním Městem a Lipnicí nad Sázavou.
Nos Jaroslava Haška
Jde o žulovou hlavu rozdělenou na kvádry, která nese na každé rovné ploše text z Haškova Švejka. Obličej patří Jaroslavu Haškovi, ale není tak docela jeho. „Hašek měl extrémně dlouhý a špičatý nos,“ říká Radomír Dvořák.
Kdyby ho takto udělal ze žuly, mohlo by se snadno stát, že ho někdo urazí. Za model si proto vybral spisovatelova vnuka Richarda, který má nos po mamince Jarmile Majerové. „Je to příklad genetického inženýrství použitého v umění,“ směje se autor díla.
Hlava XXII, klasika literatury
Socha Hlava XXII je nazvaná podle známého románu Josepha Hellera, jehož tématem je absurdita války i administrativních nařízení bez ohledu na válečnou vřavu. Hrdina románu poručík Yossarian je podobný Haškovu Švejkovi. Když to americká kritika Hellerovi vytýkala, bránil se, že Haška ani jeho Švejka nezná.
Když si ale Osudy dobrého vojáka Švejka přečetl, musel uznat, že jeho hrdina je mu velmi podobný. „Heller pak Československo několikrát navštívil a v devadesátých letech vydal pokračování románu, kde spolu Yossarian a Švejk rozmlouvají,“ říká Radomír Dvořák.
Sochu si prohlédnete i přečtete
Sochařovou myšlenkou bylo nejen představit portrét v kameni, ale zároveň nechat diváka nahlédnout do hlavy. A protože jde o hlavu spisovatele, je jasné, že má v hlavě text. Haškologové vybrali Radomíru Dvořákovi jeden konkrétní citát, který je na deseti volných plochách uveden v deseti jazycích.
Materiál z místního lomu se nazývá lipnická žula. Je velmi tvrdá a nepracuje se s ní snadno. Radomír Dvořák strávil jejím opracováváním téměř dva roky. Celá socha váží 18 tun. Je to žula, která vydrží deset tisíc let, jak odhadli pro sochaře archeologové.
„Chtěl jsem, aby socha posloužila budoucím generacím jako námět pro rozluštění zaniklého jazyka. Čeština totiž určitě zanikne,“ směje se. Proto vybral deset odlišných jazyků v pěti druzích písma, aby bylo luštění v daleké budoucnosti co nejsnazší. Pokud by kvádry sochy od sebe někdo oddělil, najde navíc v jednom z nich ukrytou schránku se vzkazy pro lidi z dob, které mají přijít. „Tam si teprve počtou!“ slibuje Radomír Dvořák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
