Filozofická fakulta UK otevírá po dvou letech obor romistiky. Přihlášky je možné podat do konce únor

10. prosinec 2019

Obor romistika má na FF UK už téměř třicetiletou tradici. O podrobnostech k oboru a přijímacímu řízení hovořila Iveta Demeterová s vedoucí semináře Helenou Sadílkovou.

„V současné době je možné se až do února 2020 hlásit na bakalářské studium romistiky. Jde o unikátní obor nejen v rámci České republiky, ale i v rámci Evropy. Nabízíme možnost kompletně studovat témata, která se týkají Romů.”

Uplatnění absolventů bakalářského studia je široké, mj. díky aktuálnosti tématu a nedostatku kvalifikovaných romistů. Bakaláři romistiky najdou uplatnění především ve státní správě, v neziskovém sektoru, v humanitárních, lidskoprávních a charitativních organizacích. A to jak na domácí, tak mezinárodní scéně.

„Studium romistiky na Filozofické fakultě je založené na třech pilířích. Na jazyku, historii a antropologii. Studenti se učí severocentrální romštinu a v pokročilejší fázi studia se seznámí s olašskou romštinou. Na základě velmi detailní znalosti jazyka se rozvíjí vhled do témat, která se Romů týkají, včetně historie, antropologie, etnologie a umění.”

Absolventi vedle romštiny ovládají další dva světové jazyky. Mohou se rovněž přihlásit na volitelný kurz týkající se například sociálního vyloučení, bydlení nebo vzdělávání.

„Snažíme se rozebírat ožehavé současné problémy a zároveň zvát odborníky, kteří se tématem zabývají. Tím v diskuzi budujeme argumenty.”

Skladba přijímacích zkoušek

Na stránkách Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se případní studenti dozvědí, z čeho se přijímací zkouška na romistiku skládá.

Najdou zde seznam doporučené literatury, kterou by si měli k přijímacím zkouškám přečíst. Přijímací zkoušky jsou složené z několik částí. Jedna se týká obecně motivace a celkového rozhledu. Nám ani tak nejde o to zkoušet, jak detailní znalosti uchazeči mají, ale o to, jak vůbec k tématu přicházejí a co je jejich motivace. Druhá část je rozprava nad literaturou, kde nás zajímá, jakým způsobem uchazeči texty čtou, jakým způsobem jsou schopni získané informace použít. Dále je součástí malý test zaměřený na obecné lingvistické schopnosti a na to, jak jsou uchazeči schopni logicky uvažovat o jazyce na abstraktní úrovni, abychom i my měli představu, s kým se budeme případně potkávat.”

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.