Fiktivní příběh zasazený do skutečných historických událostí. Román z Třebíče Bezejmenní
V Třebíči se hned po první světové válce mluvilo o záhadném zmizení několika lidí. Případ měl souvislost s Kohnovým mlýnem, obydlím pro chudinu.
Z bývalého Kohnova mlýna v Třebíči, který sloužil jako bydlení pro chudinu, se ze dne na den ztratili dva bratři. Říkalo se o nich, že odešli do Ameriky. Zmizela také celá rodina Haličských Židů, ale ani po nich se nenašly žádné stopy.
Až o šest let později se prořekl jeden z dalších obyvatel mlýna, že všechny zabila takzvaná Dvořáčkova banda, a začalo rozsáhlé pátrání. Do období těchto událostí umístil příběh románu Bezejmenní třebíčský spisovatel Milan Krčmář.
Bezejmenní
„Je to docela temný příběh, ale nezabývám se v něm jen těmi vraždami, ale i tím, jak se židovská rodina dostala do Třebíče,“ říká autor. Román je složen z deníkových zápisů dvou lidí. Mladá židovská dívka popisuje cestu celé rodiny, kterou zapříčinila první světová válka, z Haliče přes Užhorod, Lvov, Ostravu a Brno až do Třebíče.
„Ten dům v Brně, který popisuju, stále stojí. Tam bydlela rodina Haasů, Hugo Haas s Pavlem Haasem, významným skladatelem, který bohužel před nacisty na rozdíl od svého bratra nestačil utéct a zemřel v koncentračním táboře. A ta dívka v románu s Pavlem Haasem začne chodit,“ prozrazuje Milan Krčmář.
Real fiction
Skutečné historické postavy a události jsou pro žánr, který Milan Krčmář zvolil, nezbytné. „Říká se tomu real fiction, reálná fikce. Vezmete si, co se opravdu stalo a k tomu přidáte příběh svých vymyšlených hrdinů. A aby si čtenář ověřil, že nelžu, tak jsou v knížce přidány novinové články z té doby. Já jsem věděl, jak to začne a jak to skončí, ale nevěděl jsem prostředek. A na základě toho, co se psalo v novinách, se ten příběh začal odvíjet.“
Autorem druhého deníku je mladý četník, který vyšetřuje záhadné vraždy v Třebíči a pátrá po zmizelé židovské rodině. „Byly tu celkem běžné případy a najednou zapomenuté vraždy. A o těch se toho v novinách psalo hrozně moc, takže se muselo vybírat a někdy to bylo velice těžké,“ přiznává Milan Krčmář.
Své čtenáře si román našel nejen v Třebíči a městech, které jsou v příběhu zmíněny – Ostravě, Brně, Jihlavě či Humpolci, ale v celé České republice. Ve velké konkurenci románové tvorby za rok 2020 je i nominace v kategorii umělecká próza ankety Kniha roku 2020 podle Milana Krčmáře velkým úspěchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka