Eva a Svatopluk Kasalých: V manželství se dá na umění spolupracovat

Sklářskou školu absolvovala i Eva Kasalá, která pochází z Podkrkonoší, kde je sklářský průmysl dodnes velmi rozšířený, a navíc pokračovala v rodinné tradici. Jejím učitelem kreslení byl známý malíř Vladimír Komárek. Manželé se seznámili při práci – Svatopluk při práci na zakázkách v Jihlavě potřeboval skleněné mozaiky, které v tu dobu tvořila jeho budoucí žena v Železném Brodě.

Při tvorbě vitráží a prací do architektury spolupracují od samého počátku, kdy se nápad musí vymyslet a nakreslit. Realizaci děl, které bývají hodně velká, pak už dokončuje většinou paní Eva a manžel už jen dohlíží.
Svatopluk Kasalý se samostatně věnuje skleněným šperkům. „Na soutěži o upomínkové předměty Železnobrodského skla jsem dostal dvě hlavní ceny… tam jsem se ujistil, že je to správná cesta.“ Ocenění potom získal i na světových výstavách a jeho šperky jsou vystaveny v galeriích po celém světě – v Londýně, Corningu nebo New Yorku - i u nás. Při výjimečných příležitostech je nosí i Eva Kasalá: „Pokud jdeme do společnosti, tak je potřeba se blýsknout a prezentovat manželovu tvorbu.“

Skládání barevných skel do mozaik a vitráží je spíše pocitová práce: „Pracuji pouze se základním obrysem – hlavu, oči, naznačený nos a ty jednotlivé barvičky si musím poskládat tak, aby byl obličej plastický a aby něco vyjadřoval.“

Největší mozaiku mají v ČKD Blansko, která má asi 60 metrů čtverečních. Další práce manželů Kasalých jsou k vidění na mnoha místech Vysočiny – vitráže v hotelu Zlatá Hvězda v Jihlavě, v obchodním centru v Třebíči, na gymnáziu v Novém Městě na Moravě a teď naposledy v nově zrekonstruované budově Základní umělecké školy v Jihlavě. Zájemcům o tvorbu skla a vitráží je otevřen i ateliér manželů Kasalých na Malém Náměstí v Třešti, kde oba žijí.