Domy ve velkomeziříčském židovském městě jsou do sebe vzájemně prorostlé

29. květen 2019

Platívalo pravidlo, že pokud se židovský chlapec chtěl oženit, tak musel vlastnit nemovitost. Mohl to být i jeden jediný pokoj.

Židovská ghetta ale nebyla nafukovací, a tak lidé domy a pokoje lepili jeden přes druhý. Vznikala takzvaná kondominia. Jedno zachovalé zůstalo ve Velkém Meziříčí.

„Ten dům koupil tchán v sedmdesátých letech od původních majitelů,“ říká dnešní majitel domu číslo 1156/63 ve velkomeziříčské ulici Novosady. „Je to skvost,“ dodává, a vysvětluje tím důvod, proč se domu, který je v havarijním stavu rodina nezbavila, a dokonce ho chce opravovat. Dům se na jaře roku 2019 stal kulturní památkou a majitel tak bude muset při opravách respektovat pokyny památkářů. „Objekt je složitým stavebním vývojem sahajícím přinejmenším do období renezance,“ říká v oficiální tiskové zprávě ředitel telčské pobočky Národního památkového ústavu Pavel Macků.

Sondy odkryly nástěnné malby. Ještě není rozhodnuto, jestli je majitel odkryje nebo zakonzervuje

Dům je v několika úrovních propojený s vedlejším, a ukazuje tak, jak tehdejší židovská komunita řešila nedostatek prostoru. „Dům je rozdělen na tři části, které jsou děleny vertikálně i horizontálně. Znamená to třeba, že vlastníte dům, který je na pozemku souseda,“ říká Pavel Kolman. Sklep, přízemí i patro mají klenuté stropy. V patře dokonce památkáři pomocí sond narazili na zachovalé nástěnné malby ukryté pod současnou výmalbou.

Dům neměl toaletu. Mísy vynášeli obyvatelé do kanálu na dvorek

Zajímavé je, že v domě nebyla toaleta. „Chodili na mísu a mísa se vynášela na dvorek do kanálu. V archivu je dokonce zápis, že si sousedé stěžovali na zápach,“ vysvětluje majitel domu. Budovu staticky poškodilo bourání sousedního domu, a místnosti v patře jsou teď svázané ocelovými tyčemi. Podle Pavla Kolmana teď bude nejdůležitější oprava střechy, aby se zabránilo promáčení domu.

Spustit audio