Chudobínská borovice má v evropské soutěži Strom roku šanci
Unikátnímu stromu dává velké naděje anglický lovec stromů Rob McBride. Jezdí po Evropě, fotí stromy, často dalekohledem, když jsou daleko.
„V angličtině je to docela humorný, vtipný název, ale někdy si lidé představí, že když jsem lovec stromů, tak je pokácím. Musím to vysvětlovat, takže mám takový slogan – najít, nafotit a ochránit,“ vysvětluje s úsměvem Rob McBride.
Přeměřit a ochránit
Když se s nějakým stromem setká, pozdraví ho, chodí kolem, fotí ho a přeměří jeho obvod. „U některých druhů vám dá délka obvodu představu, jak je strom starý. Když má například dub čtyři metry v obvodu, to znamená, že má kolem sto osmdesáti nebo dvou set let,“ vysvětluje Rob McBride.
Jeho nejoblíbenější strom, dub ve středním Walesu, má v obvodu devět metrů, takže odhadem asi osm set let.
Od počítačů ke stromům
Lovec stromů změnil svou životní dráhu, když před 14 lety onemocněl. Od počítačů odešel ke stromům. Říká, že mu pomohly, a tak teď zase on pomáhá jim. U nás se mu líbí náš národní strom lípa, který se v anketě často objevuje. Posledních několik let se do České republiky na vítěze ankety Strom roku jezdí podívat pravidelně.
Letošní vítěz – Chudobínská borovice má podle něj v evropské anketě naději díky silnému příběhu, který se k ní váže: „Chudobín už sice neexistuje, ale možná že existuje právě tím, že žije v paměti lidí, kteří tu vesnici zažili. V jejich mysli je ten strom ikonou, je spojením s minulostí, je to opravu silný symbol. Je to úchvatné místo, fotka je překrásná a ten strom také,“ chválí Lovec stromů českého kandidáta v anketě, ve které například loni hlasovalo na sto padesát tisíc lidí.
Pokud chcete Chudobínskou borovici podpořit, hlasování probíhá až do 29. února a nominované stromy najdete na stránce www.treeoftheyear.org.
(i v evropském hlasování je na této stránce všechno v češtině)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.