Chlebové těsto si zaslouží lásku a dobré zacházení. Malenovi v Jaroměřicích nad Rokytnou to vědí
Už od roku 1999 peče v Jaroměřicích nad Rokytnou dobrý chléb pekařství rodiny Malenů. I když ve výrobě využívají nejmodernější techniku, stále jsou nejdůležitější lidské ruce.
Právě ty hnětou z kousků těsta bochníky, a vkládají je do pedigových ošatek vyložených bavlněným plátnem.
„Měli jsme statek, který nám byl v padesátých letech odebrán. Pracovali jsme v zemědělství. Jak můj děda, tak můj otec,“ vypráví rodinnou historii jednatel firmy Štěpán Malena. Jeho otec začal v devadesátých letech pracovat v pekárně, kde se naučil řemeslo. Zúročil to pak ve svém vlastním podniku, který založil v roce 1999.
Začátky byly náročné. Zmrzlina nám pomohla splácet úvěr
Štěpán Malena dodnes vzpomíná, jak musel už jako malý chlapec doma pomáhat. „Rozvážel jsem chleba po vesnici na kole. Když byla zima, tak jsem ho rozvážel na sáňkách,“ říká s úsměvem. Náročné byly i začátky vlastní firmy. „To mi bylo čtrnáct let, a jezdil jsem s mamkou na pekárnu vyrábět zmrzlinu. Byl to způsob, jak zaplatit úvěr na pece,“ říká.
Jen lidská ruka dokáže to řidší lepivé těsto zakoulet
Ve výrobních halách pekárny samozřejmě stojí velká nerezová zadělávací díž, moderní kynárna, elektronicky ovládaná pec a dělicí linka. V takovém množství těsta, které tu denně zpracují, to ani není jinak možné. V jedné díži se například zadělává těsto na dvě stě padesát chlebů. Ty nejcitlivější úkony, při kterých z kousku těsta vzniká bochník, ale dělají lidské ruce. „Jen ta lidská ruka dokáže to řídké těsto zakoulet a udělat hezký tvar,“ vysvětluje Štěpán Malena. Jejich chleby totiž obsahují vysoké procento žitné mouky, pečou i stoprocentně žitný. Takové těsto je řidší, víc lepí.
V chlebové peci je teplota 270 stupňů
V peci rodinné pekárny je teplota 270 stupňů Celsia, a kontrolovaná vlhkost. A to je prý to, co žádná domácí trouba ani pekárna nedokáže. „A vidíte náš chlebíček,“ ukazuje hrdě k peci Štěpán Malena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.