Cestovatel Josef Vaněk: Stopem bylo možné dojet z Humpolce až do Dillí
Cestovatel Josef Vaněk bydlí v Pelhřimově, často ale vyjíždí za dobrodružstvím do různých končin zeměkoule. K cestování stopem ho přiměla kniha Jiřího Svobody Autostopem kolem světa. A tak si řekl, že to zkusí. Do Indie a Nepálu vyrazil poprvé na konci 90. let Naposledy byl v oblasti letos v dubnu. Vrátil se jen pár dní před tragickým zemětřesením. O svých zážitcích mluvil v Dobrém dopoledni.
„V té knize bylo napsáno, že stačí vyjít v Praze na dálnici, zvednete palec a za chvíli jste v Dillí. Já jsem takto vyšel v Humpolci, zvedl ruku a stopem dojel do Indie. Ale přiznávám, že určité části cesty jsme absolvovali vlakem a autobusem. Přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Irán a Pákistán jsem dojel až do Dillí. Bylo to v roce 1998 a za nějakých 10 dnů jsem se v podstatě s nulovými náklady dostat až do cíle cesty,“ zavzpomínal na svoji první výpravu do Asie cestovatel z Kojčic u Pelhřimova Josef Vaněk.
„V té době se i země, které dnes vnímáme jako nebezpečné, tedy hlavně Irán a Pákistán, daly stopem bez problémů projet. Dnes již – i kvůli časové úspoře – cestuji letadlem.“
Indie vítá vůní a snahou domorodců vás trochu okrást, ale i poradit
„První vjem, který z Indie máte, když přijedete autem, je vůně. Cítíte eukalyptová cigára, kravská lejna, protože krávy jsou tam posvátné, cítíte různé voňavé tyčinky, koření i jídlo, které se vaří přímo na ulicích. A hned vzápětí se setkáte s tím, že se vás místní snaží tak trochu okrást. Vidí bělocha, který nezná ceny, jaké tam jsou, a proto se snaží cokoliv vám prodat podstatně dráž než je běžná cena. Proto je důležité umět smlouvat. Lidé jsou ovšem velmi přátelští a snaží se vždy poradit. Mají ale problém prohlásit, že něco nevědí. Proto když se třeba ptáte, zda tento vlak jede do Dillí, skoro vždy vám odpoví souhlasně. Lépe je se zeptat na to, který z vlaků na nádraží jede do cíle vaší cesty.“
Rozdíly v životní úrovni jsou obrovské
„Jsou tam lidé několikanásobně bohatší než běžný Čech a také několikanásobně chudší. Když jsme raftovali po řece Ganze, bylo s námi v člunu 8 studentů IT technologií a jejich vybavení, na kterém se učí, bylo stejné jako u nás v Čechách. Přišlo mi, že místní boháči jsou hodně nervózní a hektičtí, na druhou stranu ti nemajetní byli v pohodě.“
Co navštívit? Hory i pláže
Tento kout Asie nabízí návštěvníkům vše, co si mohou přát. „Kdo má rád hory, může zamířit zhruba 600 kilometrů na sever od hlavního města. Najde tam vrcholky o nadmořské výšce tři až čtyři tisíce metrů, nedotčenou přírodu. Neznám krásnější pohled než je na slunce zapadající za hory a potom hvězdná obloha, která není narušena světelným smogem.“ Na své si přijdou i milovníci pláží. „Kdo má rád tropy a moře, může navštívit Andamanské ostrovy, které svým podnebím připomínají Thajsko, ale z hlediska turismu jsou podstatně klidnější.“
Krajan v zoo, kontroly na hranicích s Nepálem
Svět je malý a o náhody na něm není nouze. Toto pravidlo se potvrdilo i Josefu Vaňkovi. „Než jsme vyrazili na trek k nepálským hranicím, navštívili zoologickou zahradu v Dárdžilingu. Mají tam sněžné levharty, což jsou celosvětově ohrožené šelmy. Kochali jsme se jejich krásou a po návratu domů nám bylo v jihlavské ZOO sděleno, že dvě jihlavská mláďata byla převezena do zahrady, kterou jsme navštívili. Takže jsme se dívali na naše krajany v daleké Indii.“
Josef Vaněk se na cestách neseznamuje pouze s přírodními krásami, ale také s obyvateli, například s dvěma Nepálci, kteří se jeli podívat k moři. „Starší bratr jel ukázat tomu mladšímu moře – a ten z toho byl u vytržení. Díky moderním komunikačním technologiím jsme spolu byli ve spojení. Po tom prvním otřesu se mi ozvali, že jsou v pořádku, po druhém o sobě zatím nedali vědět, tak doufám, že se jim nic nestalo.“
Cestování po hřebenech na indicko-nepálské hranici mi připomnělo Cestu přátelství v Krkonoších někdy v polovině 80. let minulého století. „Ještě v roce 2007 bylo vše v klidu, člověk mohl v podstatě jít, kam chtěl. Ale Nepál časem zjistil, že mu přibývají turisté, kteří nemají víza a rovněž znečištění, hlavně plastovými odpadky, bylo neúnosné. Z toho důvodu je vstup do této pohraniční oblasti povolen pouze s průvodcem a povolenkou, se kterou je třeba navštívit 5 kontrolních stanovišť,“ dodal Josef Vaněk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.