Cestovatel a sochař z Doupí. Tatrou ještě před Zikmundem a Hanzelkou přejel celou Afriku

9. září 2021

O celých šestnáct let dříve než slavnější Zikmund s Hanzelkou, projel Afriku ze severu na jih. František Vladimír Foit byl z Vysočiny.

František Vladimír Foit, původem z Doupí u Telče byl to ve své době úspěšný sochař. Národ na něj ale po roce 1948 pozapomněl. 

Sochař

„František Vladimír Foit byl sochař, který mládí prožil u Telče v Doupí, kde jeho rodina vlastnila kamenolomy,“ sochaře představuje Helena Grycová z telčské pobočky Muzea Vysočiny. Sama měla možnost setkat se s Foitovou manželkou.

Foitova díla patřila mezi vyhledávaná. „Modeloval významné osobnosti za první republiky i za války. Například to byl Švehla, poslanec Staněk nebo Anny Ondráková,“ vyjmenovává muzejnice. Jeho dílem byla i socha Jana Husa, která stávala v Jihlavě na dnešním náměstí Svobody.

Sochy tvořil přímo v terénu

Velká příležitost pak přišla v roce 1931 s nabídkou Akademie věd podniknout velkou africkou cestu. Foitovým úkolem bylo modelovat africké typy, které jsou dodnes umístěné v Hrdličkově muzeu člověka v Praze.

Tyto sochy modeloval Foit přímo na místě. „V terénu pracoval s materiálem, který byl k dispozici. Vypaloval přímo v ohništích podle místních hrnčířů,“ říká Helena Grycová.

Afrika

Spolu se zoologem Jiřím Baumem Foit vyjel z Alexandrie malou vzduchem chlazenou Tatrou 12. Ze dvou možných cest přes Saharu si cestovatelé vybrali tu náročnější. Po necelém roce dojeli do Kapského města. „Podle dokladů a záznamů maximálně měnili duše, lepili,“ dodává Grycová.

Cestovatelských zkušeností svých předchůdců využili i Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka při své cestě v roce 1947. Přijeli za Foitem a ptali se ho na rady a podrobnosti cesty. 

Útočiště v Jugoslávii

Na podzim roku 1947 odjížděl na svou druhou cestu Afrikou i František Vladimír Foit, tentokrát se svou manželkou s tím, že se za rok vrátí. Únorové události v Československu roku 1948 ale plány změnily. Foitovi se do republiky nevrátili a zůstali v Africe.

Návrat alespoň do Evropy jim umožnila tehdejší Jugoslávie na začátku 70. let. „Když věnují sbírky a dílo státu Jugoslávie,“ říká Helena Grycová. Ve slovinském Velenje je tak dodnes expozice věnovaná Františku Vladimíru Foitovi.

Spustit audio