Cerekvická dráčata trénují po celý rok, v zimě v bazéně, o prázdninách na rybníku

21. červenec 2023

Horní Cerekev má hned několik posádek dračích lodí. Soutěží muži, ženy, junioři i děti. Nejmladších závodníků je 45. Na kroužek chodí dvakrát týdně, v úterý a v neděli po celý rok, i o prázdninách.

Cerekvičtí draci a Cerekvická dráčata brázdí hladinu zámeckého rybníka už pár let a aktivně se účastní soutěží. Na Vysočině velkou konkurenci nemají, kromě nich funguje už jedno čerstvě založené družstvo, zbytek soupeřů je z jiných částí země.

Děti to baví

Lenka Procházková, zakladatelka spolku Cerekváček, pod kterým dračí lodě fungují, přičítá tak vysoký počet dětí v kroužku tomu, že v místě není mnoho jiného sportovního vyžití. „Je tady fotbal, nějaké kroužky v rámci školy, ale jinak nic, kde by děti mohly vybít ten svůj adrenalin,“ přemýšlí.

Děti to baví, předhánějí se, kdo dračí lodě pochválí víc. „Je to zábava,“ říká osmiletý Tonda, jedenáctiletá Agáta chodí už dva roky. Vašek vysvětluje, že tréninky jsou i v zimě. „V tělocvičně zvedáme činky,“ říká. 

„Na rybník chodíme od dubna do října, když přeje počasí, v zimě pak chodíme dvakrát týdně do tělocvičny a bereme děti i do bazénu. Vezmeme dřevěná pádla, sedneme si na okraj bazénu a pádlujeme,“ usmívá se Lenka Procházková. „Děti jsou šikovné a každý rok je vidět, jak se zlepšují.“

Buben i kormidlo

Dračí lodě potřebují i bubeníka, který udává tempo. Mladší i starší tým mají svou stálou bubenici, ale nevadí, když se někdo z dětí chce naučit i bubnovat, nebo si chce sednout dozadu ke kormidlu. „Čím víc toho ty děti budou umět, tím líp, protože pak když někdo vypadne, tak se můžeme vystřídat,“ říká spokojeně Lenka Procházková.

Sama jezdí s ženským týmem dračích lodí už osm let, teď jí přinášejí radost postupně čím dál lepší výsledky Cerekvických draků a dráčat.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.