Bylo jen otázkou času, kdy se vlk objeví i na Vysočině, říká Václav Hlaváč

4. leden 2018
Vlk iberský v jihlavské ZOO

To, že se vlk objeví i na Vysočině pro ochránce přírody nebylo žádné překvapení. „Vlk se ve střední Evropě šíří několik let. Už v roce 2014 se vytvořila stálá populace na Kokořínsku, o rok později na Broumovsku. Ti vlci se v těchto oblastech prokazatelně množí. Nárůst zvířat je patrný a bylo jen otázkou času, kdy se objeví i u nás,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Neověřené informace o výskytu vlka v našem kraji mají ochránci přírody už několik let, až předloni se jednoho podařilo vyfotografovat. „Loni byl sražen vlk na D1 u Skorkova, tam se podařilo vlka zajistit a zpracovat genetickou analýzu. Podle toho víme, že pocházel z karpatské populace, což pro nás bylo velké překvapení,“ vysvětloval Václav Hlaváč.

Ochránci přírody na Vysočině totiž vyhlíželi vlka ze západu nebo severozápadu

„Vlci u nás ve střední Evropě mají dvě oddělené populace. Je to populace horská karpatská a pak jsou vlci původně z Pobaltí. Říká se jim nížinná populace vlka. Tahle populace se dost šíří v posledních letech a vytvořila už stabilní populace v Polsku a ve východním Německu, na pomezí Německa a Polska, v Horní Lužici. Tady je počet zvířat odhadován na dvě stě kusů. Čekali jsme, že to bude šíření z tohoto směru,“ vysvětluje překvapení ochránců z původu sraženého vlka Václav Hlaváč.

Václav Hlaváč

U vlka, kterého fotopast zachytila na začátku prosince loňského roku ve Žďárských vrších, není zatím jasné, odkud pochází. „Podařilo se odebrat vzorky trusu a ještě několik týdnů budeme čekat, zda se kolegům z přírodovědecké fakulty v Brně podaří určit jeho původ pomocí vzorků DNA,“ upozorňuje Václav Hlaváč.

Vlci hledají své nové domovské okrsky

Jestli se vlk na Vysočině usadí, je podle Hlaváče pouze v rovině spekulace. „ Výskyt vlka je limitován celou řadou faktorů. Vlci žijí ve skupinách, kde se rozmnožuje rodičovský pár, a dospívající mláďata jsou vytlačována z domovských teritorií. Tato dvouletá, tříletá zvířata se vydávají na potulky krajinou. My předpokládáme, že i výskyty na Českomoravské Vysočině jsou tato mladá zvířata. Hledají své nové domovské okrsky,“ vysvětluje Václav Hlaváč.

Václav Hlaváč s vlkem

„Na vlky čeká mnoho úskalí. Dnešní krajina velmi hustě osídlená, je tu hustá síť silnic, je tu dálnice, která je z velké části oplocená, vytváří pro zvířata neprůchodnou bariéru. Dálnice je velkým problémem pro všechny velké savce, kteří podnikají dlouhé cesty. Jen pro představu, vlk je za noc schopen ujít desítky i stovky kilometrů.“

U vlka přežívá velmi nepřátelský postoj veřejnosti

Kromě silnic je tu ještě jedno velké nebezpečí. „U vlka přežívá velmi nepřátelský postoj veřejnosti, zvláště myslivecké a jsou prokázány z jiných oblastí případy nelegálního lovu, kdy je vlk zastřelen,“ krčí smutně rameny Václav Hlaváč.

Vztah lidí k vlkovi má u nás dlouhou historii. „Návrat vlka na Vysočinu představuje riziko snad jedině pro chovatele ovcí. Rozhodně se nemusíme obávat, že by nás vlk napadl. To v našich podmínkách, troufám si tvrdit, nehrozí. Je to velký predátor a tam, kde se do krajiny vrací, tam problém s chovem ovcí vyvstává. Ten nepočítá s tím, že by tady mohl být vlk. Dvě stě let tu nebyl. Ovce jsou ponechány na pastvině celodenně bez ochrany. To je pochopitelně pro vlka velmi snadný zdroj potravy. Je to, jakoby přišel k prostřenému stolu. Chov ovcí se musí organizovat jinak, je potřeba je na noc zavírat a mít ovčácké psy,“ říká Václav Hlaváč.

autor:Tamara Pecková
  • Životní styl
  • Publicistika