Byla jsem první Slovenka, žena, ve službách diplomacie na Blízkém východě
Po otci Iráčanka, po mamince Slovenka – to je Emíre Khidayer, která se narodila na Slovensku, strávila tu dětství, a jako dospělá se už coby diplomatka vydala do svého druhého „domova“, do arabských zemí.
„Když se rodiče rozvedli, s otcem jsem se moc nevídala, protože se vrátil do Iráku, kde vládl Saddám Hussajn a tatínkova rodina upadla v nemilost tohoto režimu. Jako dospělá jsem snila o tom, že se do arabského světa jednou vydám sama. Vystudovala jsem arabistiku, a pak jsem odletěla do Egypta,“ popisuje začátky své práce pro diplomacie Emíre Khidayer.
Blízký východ zná velmi dobře, poznala zblízka životy běžných lidí, jejich vztahy. Zajímala se přirozeně i o ženský svět. „Ve spoustě zemí chodí ženy oblečené jako Evropanky, někde ženy bojují za svá práva, např. v Jemenu, někde naopak chodí zahalené a svým způsobem jim to vyhovuje. Často záleží na ženě samotné, na jejím sebevědomí, jak ji muži vnímají. Některé mají obavu, že když odhalí tvář, stanou se sexuálním objektem“, vypráví Emíre.
Do Tandemu s sebou Emíre Khidayer přinesla také své knihy, Arabský svět – jiná planeta a Život po arabsku. Hodně se v nich věnuje také svátkům, např. Vánocům tamních koptů, což jsou ortodoxní křesťané žijící v arabských zemích po boku muslimské většiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
