Bratři Josef a Vladimír Černí zmapovali historii Křižánek. U nich doma to bylo jako v muzeu, vzpomíná starosta obce

18. listopad 2024

Největší audioportál na českém internetu

Historická pohlednice obce Křižánky | Foto: Dáša Kubíková, Český rozhlas

Bratři Josef a Vladimír Černí zmapovali historii Křižánek. U nich doma to bylo jako v muzeu, vzpomíná starosta obce

Obec Křižánky má velmi bohatý soubor historických fotografií, dokonce i z dob úplných počátků fotografie. Podařilo se je shromáždit díky bratrům Josefovi a Vladimírovi Černým, kteří sbírali všechno historické - mapy, předměty, fotografie, archivní záznamy a podobně. Obyvatelé Křižánek jim jinak neřekli, než kluci, i když už to byli starší pánové, narodili se v roce 1944.

Vzpomínají jako na výrazné postavy, a to nejen kvůli jejich koníčku: „Chodili se koupat do řeky, my jsme se tam jako děcka taky koupávali, a oni tam vždycky naběhli s mýdlem, namydlili se tam v té studené vodě,“ usmívá se současný starosta obce Jiří Houska, který společně s Janou Koudelkovou z křižáneckého infocentra na bratry Černých vzpomínají. „Sešli si pod ten náš dům, protože měli chalupu za naším domem, takže přeběhli silnici a hned do řeky,“ dodává Jana Koudelková.

Starosta Křižánek Jiří Houska a Jana Koudelová z místního infocentra

Historické fotografie, které se díky bratrům podařilo obci nasbírat, jsou dnes už převedeny do elektronické podoby. Fotografie ale nebyly to jediné, co bratry zajímalo. „Byli to dvojčata k nerozeznání, stejně se po celý život oblékali. Nikdy se neoženili. Byli urostlí a celý život pracovali v lese, dokonale znali to lesní prostředí, a dokonce vydali o lesních kamenech knížku,“ přidává Jiří Houska.

Knížka navázala na výstavu fotografií bratrů Černých z lesů. Dostala název ‚Kříže, pomníčky, mezníky na Novoměstském panství a okolí‘. Prvních 80 kusů hned zmizelo, a tak se muselo dotisknout.

Historická pohlednice obce Křižánky

„Dříve, ještě za minulého režimu, vedli i hostinec. Měli spoustu známých po okolí a všichni věděli, že sbírají všechno historické a ty věci jim nosili a dávali,“ vzpomíná Jiří Houska. „Těch fotek, skla tady z milovské sklárny, historické mapy, některé jsem pak od nich dostal. Já jsem se k nim jedou dostal se synem k nim domů, protože náš pozvali kvůli našim předkům a syn mi pak povídá – tati, to bylo jak v muzeu! Z hlediska znalostí o dějinách obce a okolí to byly opravdu nepostradatelné osobnosti,“ uzavírá starosta.