Bohoslužby v želivském opatství? Pod širým nebem a s velkým pěveckým sborem.
Vyrůstal v Nížkově na Ždársku vedle kostela, jeho strýc byl knězem a navíc jeho jmenovcem. Ministroval od pěti let, a doma si, zabalený v prostěradle, hrál na faráře. V dospívání, kdy mají jiní plnou hlavu toho, kde se budou bavit, se na nížkovské faře staral o nemocnou hospodyni. Jaroslav Šimek odmalička věděl, že se stane duchovním pastýřem. Dnes jako páter Jáchym Jaroslav Šimek stojí v čele želivského opatství.
„Byl jsem vychovávaný věřícími rodiči, bydleli jsme hned vedle kostela, můj strýc byl váženým knězem, já sám jsem si na kněze hrál. A také jsem miloval pana faráře Bošinu z Velké Losenice. On měl perfektní kázání, líbily se mi hlavně krásné příběhy, vyprávění,“ vzpomíná na svá dětská setkání s vírou želivský opat. Do čela kláštera v Želivě byl zvolen na konci září 2013.
Řeholnické jméno Jáchym dostal od opata Víta Tajovského. Vysvěcen na kněze byl v roce 1977, v období tuhé normalizace.
„Když vás vysvětí, postaráme se o to, že nedostanete státní souhlas, říkali mi na STB poté, co jsme opisovali Chartu 77. Nakonec jsem ho dostal měsíc a půl po vysvěcení. Nicméně mě estébáci často navštěvovali a snažili se mě přimět ke spolupráci. Po revoluci jsem se našel v seznamech jako konfident, ale spolupráci jsem jim nikdy nepodepsal. Zbavil jsem se jich až v roce 1987, kdy jsem se nedal. A oni nechtěli humbuk kolem sebe,“ vypráví Šimek.
Několik let působil Jaroslav Šimek jako pastor v Austrálii a Novém Zélandu. Sloužil mše pro tamní české emigranty.
„Měl sedm tisíc dlouhou farnost, na mši jsem jel třeba pět hodin. Srdce věřících je na celém světě ale stejné, jen jsem u našich krajanů cítil, že se jim stýská po domově, protože letadlem je to k nám čistého času téměř třicet hodin,“ vzpomíná na svou misi Jáchym Jaroslav Šimek.
V Austrálii ho nadchly mimo jiné protestantské bohoslužby plné zpěvu. Farář v kostele o rozměrech stadionu sloužil i pět mší za sebou, celkem až pro šestnáct tisíc věřících.
„Jsou charismatičtí, zpívají, zvedají ruce, je tam spousta mladých lidí, to se musí vidět. A to je mým snem udělat i tady, bohoslužby pod širým nebem a plné zpěvu,“ sní želivský opat. Příští rok se máme v želivském opatství na co těšit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
