Básně, hudba, divadlo. V Petrkově to žije uměním i vzpomínkami na rodinu Reynkovu a její propojení s Francií
V zámečku v Petrkově na Havlíčkobrodsku žil Bohuslav Reynek, grafik, básník i hospodář, jeho žena fracouzská básnířka Suzanne Rennaudová a jejich dva synové - fotograf Daniel Reynek a překladatel a básník Jiří Reynek.
Poté co v roce 2014 oba bratři zemřeli, se rozhodovalo, co dál s tímto místem, které má neopakovatelný půvab a genius loci. Před třemi lety se zámeček stal oficiálním Centrem česko-francouzské kultury pod správou Památníku národního písemnictví.
Altánek s pavučinami
Přístupný je při pořádaných akcích a projít se dá i bujně zarostlou a kvetoucí zahradou, říká jeho vedoucí Lucie Tučková. Malý altánek v zadní části je jedním z výstavních prostor. „To je taková trucovna pro Bohuslava Reynka, a měla sloužit především jako úkryt před dětmi, protože kluci byli raubíři, takže když chtěl překládat nebo si v klidu číst, tak se utíkal sem,“ usmívá se a ukazuje starý kabát i rozpadlé francouzské časopisy s pavučinami, které zde po rodině zůstaly.
V hlavní budově je dolní chodba věnovaná česko-francouzským vztahům rodiny a jejich kompletní historii, dále se dá po širokém dřevěném schodišti vystoupat do patra, kde se toho děje mnohem více. Už stěny na schodišti lemují velkoformátové fotografie básníka Miloše Doležala z jeho cesty do Auvergne, v horní chodbě se nově představuje současné umění Vladimíra Hanuše, které pracuje ze světlem a doplňuje historický interiér.
Modré stěny i kamna
Tři propojené pokoje nabízejí další prostory pro program, který centrum pořádá. V největším modrém pokoji dominuje klavír. „To je vídeňská mechanika, tam Suzanne hrávala na klavír. Ta modrá tapeta je z konce 19. století, ale je tapetou jen v uvozovkách, protože je to ručně malované přes šablonu. V tomto pokoji se také v 50. a 60. letech sušilo ovčí rouno, jeden z mále příjmů rodiny Reynkovy,“ vypráví Lucie. Ukazuje také pruhovaný cestovní kufr z Grenoblu, ve kterém převáželi svá díla a knihy, když po dobu deseti let cestovali mezi Francií a Vysočinou.
V kuchyni pak zaujmou modrá kamna, kolem kterých se všichni scházeli. „Ta ikonická modrá kamna jsou nedotknutelná a vždycky tady zůstanou,“ uzavírá procházku po zámečku vedoucí centra a spisovatelka Lucie Tučková.
Zámeček si můžete prohlédnout při každé akci o víkendech, ať jsou to koncerty, divadelní představení, pouštění desek z gramofonu nebo vernisáže výstav. Program najdete zde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://vysocina.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://vysocina.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.