Atmosféra nás chrání, dostat se skrze ni na Zemi je pro meteority pořádná dřina, říká jihlavský astronom
Pozorování hvězdné oblohy patří odjakživa k romantickým kratochvílím nejen zamilovaných párů. Vesmír je zkrátka fascinující; když o něm přemýšlíme, přemýšlíme vlastně o své podstatě. Někomu stačí o tom, co je kolem nás a nad námi, jen přemítat, jinému ale ne, a snaží se vesmírným zákonitostem přijít na kloub. Do té druhé kategorie patří vědci, astronomové.
Hostem Tandemu Terezy Stýblové byl jihlavský astronom Miloš Podařil, který představil pobočku Vysočina České astronomické společnosti a prozradil, jak velký meteorit by způsobil na Zemi živelnou pohromu.
Miloš Podařil patří mezi astronomy, které pozorování oblohy a propočítávání hvězdných vzorců přímo neživí, dělá to, protože má astronomii rád.
„Chceme víc spolupracovat, táhnout za jeden provaz, dělat pro lidi více akcí, více pozorování, a budeme rádi, když se k nám přidají i další astronomové z Vysočiny,“ říká mladý vědec z Jihlavy.
Meteorit velikosti nehtu má před vletem do atmosféry rozměr několik metrů
Miloš Podařil odpovídal v Tandemu na dotazy posluchačů, které se často týkaly meteoritů, a jejich možné srážky se Zemí.
„Žádná katastrofa v dohledné době nehrozí, ale samozřejmě srážku s nějakým tělesem vyloučit nemůžeme, podobně jako to bylo nedávno u Čeljabinsku. Musíme si ale uvědomit, že proletět atmosférou je pro meteority poměrně devastující, atmosféra nás chrání, a aby na Zemi dopadl kamínek o velikosti nehtu na palci, musí mít před vstupem do atmosféry rozměr zhruba tří metrů,“ odhaduje astronom Podařil.
A jak velký by musel být meteorit, aby způsobil katastrofu? „Záleží na mnoha okolnostech, jakou by letěl rychlostí, z čeho by byl složený, ale čistě teoreticky by musel být zhruba kilometrový.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
