Železné hory jsou geologické smetiště. My se na něm snažíme jenom třídit

Daniel Smutek se z Kanady vrátil před pár dny, konala se tam Světová konference geoparků globální sítě pod patronací UNESCO. „Světe, div se, přijely tam dva referáty o nějakých Železných horách. Prezentovali jsme tam, co děláme tady v našem geoparku. Protože to, co ostatní prezentují na dvou, třech, pěti, šesti územích, my máme v krásném geologickém balíčku. Všechno na symbolické ploše 777 km²,“ upozorňuje Daniel Smutek.

V geoparku Železné hory je dotýkání dovoleno

Ve světě vnímají pozitivně, že někde ve střední Evropě, v České republice je území, kde je z geologického hlediska téměř všechno. „Máme spoustu údobí, útvarů, pestré horniny, fosilie, zkameněliny, ale i prameny v takové podobě, kterou vnímá člověk dost zřetelně, když na tu lokalitu, které se říká geotop, přijde. Mohou přijít, osahat si to, vzít si s sebou,“ zve do Národního geoparku Železné hory.

Putování za vodou ve světě nemají a chtějí se to od nás učit

V Národním geoparku Železné hory mají také velmi zajímavý a unikátní program. Putování za vodou. „Ukazujeme, jak kapka vody zasákne a putuje a někde v podobě pramínku se odvodní a tu vodu ochutnáváme v přírodě. Návštěvníci vnímají, jak chutná voda přímo z pískovce, nebo z ruly a pak dlouho nic, protože se zdrží v nějaké hloubce. Máme dispozici vrty, kde otočíme kohoutkem a ona sama vytryskne ven. Každá ta voda má pokaždé jinou chuť a přitom je ze stejné kapky. To je téma, které ve světě uchvátilo, ptají se, jak to děláme, a chtějí s námi spolupracovat.“

Železné hory jsou geologické smetiště

O Železných horách se mezi geology hovoří jako o geologickém smetišti. Podle pana Daniela Smutka, ředitele Národního geoparku Železné hory, tento výraz poprvé použil pan profesor Josef Vachtl. „Tam nikdo nechce chodit, tam je víc než sto druhů hornin na malém území, je to všechno zhňácané do úzkých pruhů, jak ta země úpěla a tvořila se. To chce rozluštit, a kdo k tomu najde klíč, k tomu smetišti, tak pak rozšifruje celou historii českého masivu,“ vypráví Daniel Smutek.

To byla výzva zvlášť v případě Daniela Smutka, který se se svými přáteli po geologickém smetišti Železných hor pohyboval téměř 30 let. „Jak dostat k dětem povědomí o tom, co je kolem nich. Jaká je esence tohoto území. V roce 2004 se naskytla příležitost vklouznout do institutu geoparků. Tehdy už byl jeden v Českém ráji. Toho jsme využili a v roce 2012 26. dubna jsme se stali Národním geoparkem Železné hory,“ vysvětluje Daniel Smutek.

Proč geopark?

Geopark je území, které má pestrou geologickou historii. Území, kde lze historii na konkrétních příkladech báječně ukazovat. Nejenom vědcům, ale i lidem, kteří do geoparku jdou. Nemá statut chráněné krajinné oblasti nebo národního parku. „Lidé nejsou omezování a nechají se vláčet lokalitami a územím za pomoci nějakého informačního systému.“

V současné době v Národním geoparku Železné hory dokončují informační systém na 40 lokalitách. „Součástí toho je čištění lomů a skal. A my jsme některé skály naleštili tak, aby do nich bylo trošku vidět. V oblasti u přehrady Seč je ohebská rula, je to opatlané lišejníky, zub času hlodal a taky mráz. Očistili jsme velikost asi jako A3, je vidět, jak je krásně růžová a přidali jsem k tomu cedulku s názvem. A lidé chodí a dotýkají se. To je příběh, který si od nás odnášejí,“ vypráví a láká k návštěvě Národního geoparku Železné hory jejich ředitel pan Daniel Smutek.