Zdeněk Junák trénuje hlas a výslovnost i čtením ženě v posteli

Léto s Humoriádou - Zdeněk Junák
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Léto s Humoriádou - Zdeněk Junák

Humoriádu si dopřává v den, kdy nemá žádnou jinou povinnost. Nikam nespěchá a užívá si čas v rádiu. Hodina mu uteče jako voda. „Ten pořad mě perfektně nabíjí.“ A vymyslel pro nás i slogan: „Když kachnu tak pečenou, když ženu, tak svlečenou. Nikdy netočte se k rádiu zády a nenechte si ujít žádný díl Humoriády!“

Když jsme se mu ozvali poprvé, myslel si, že to bude jednorázová návštěva. Netušil, že ho čeká dlouhodobý seriál. Jeho oblíbeným komikem je Bolek Polívka. Rád se podívá i na Vlastu Buriana, Miroslava Horníčka nebo Miloše Kopeckého a preferuje chytrý humor.

Pro kolegy je Bombarďák

Zdeněk dabuje již téměř 50 let, od doby, kdy přišel do Brna. Když se ho mladí herci ptají, jak se k dabingu dostal, poradí jim: „Nesmíte se stydět, musíte mluvit nahlas, i když jste ve sboru.“ Jemu kdysi říkali: „Hele Junák, jdi dál, jdi dál.“ Až se vyčlenil a stal se sólistou. Zdeněk také říká, že je dobré si číst nahlas. Dodnes čte například ženě v posteli. „Já vím, že ostatní v posteli dělají ledacos jiného, ale já prostě své ženě čtu.“

Občas se i po letech v dabingu zarazí u nějakých názvů. Jako třeba při namlouvání dokumentů, když přijde na řadu jméno: Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah. To se zasekne a pak lítají i slova, která ani nemůže zopakovat. Kolegové z dabingového studia mu přezdívají Bombarďák nebo také Bombič. Jako svou největší dabingovou roli vnímá postavu Cliffa Burnese v seriálu Dallas. Ten měl přes tři sta dílů a byl to jeden z největších projektů, se kterými se v dabingu po revoluci v Brně začínalo.

Neodvolatelný ředitel šatny

Zdeněk nás vzal i do divadla. Na dveřích své herecké šatny v Městském divadle v Brně má nálepku: Drůbeží lunchmeat Junák. Při vstupu do ní vždy volá: „Nazdar, Éro!“ Tím zdraví svého kolegu, Erika Parduse, který bohužel v roce 2011 zemřel. Toho si posluchači jistě pamatují z Četnických humoresek. Se smrtí kolegy se Zdeněk dodnes nesmířil. V šatně má ve stolku i kompletně zásobený bar. Mezi lahvemi je rum, slivovice, vodka, zelená, likéry i další pití.

Je neodvolatelným ředitelem šatny. Tato funkce mu přináší i právo kdykoliv ulehnout na sofa a odpočinout si po zkoušce. Stačí mu 20 minut, ale tvrdí, že po zkoušce je důležité si odpočinout. Naštěstí ještě nikdy nezaspal představení. Každé divadlo má svůj mozkový trust, kde se všechno dozvíte. V tom brněnském je to rekvizitárna.