Rok 2026 může rozhodnout o budoucnosti kosmonautiky. Čekají nás rekordy i návrat lidí k Měsíci

Kosmonautika se v posledních letech stala běžnou součástí našich životů. Starty raket sledujeme na mobilech, sondy míří k planetkám a lidstvo se po více než padesáti letech chystá zpět k Měsíci. Podle popularizátora kosmonautiky Dušana Majera ale právě rok 2026 ukáže, jestli jde jen o krátkodobé nadšení, nebo o skutečný zlom.

„Fanoušky kosmonautiky tradičně zajímají rekordy, prvenství a návraty po dlouhé době. A přesně to rok 2026 nabídne,“ říká Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz a spolupracovník Hvězdárny a planetária Brno. Hranice podle něj bude dál posouvat společnost SpaceX. „Raketa Falcon 9 má už teď rekord 32 opakovaných použití. V nadcházejícím roce se tahle hranice pravděpodobně několikrát posune.“

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která v rámci mise Crew Dragon míří k Mezinárodní vesmírné stanici|foto:NASA/ Aubrey Gemignani, Zuma Press / Profimedia

Velkou pozornost si získá také návrat k Měsíci. V nejbližších týdnech by se k němu měl vydat komerční lunární lander Blue Moon Mark I od společnosti Blue Origin. „Je výjimečný tím, že na rozdíl od běžných landerů s nosností stovek kilogramů dokáže přepravit až tři tuny nákladu,“ upozorňuje Majer.

Zajímavé dění čeká i u planetek. Čínská mise Tianwen-2, která odstartovala už v roce 2025, zamíří k tělesu se stejnou dobou oběhu kolem Slunce jako má Země. „Sonda by měla v květnu vstoupit na oběžnou dráhu planetky Kamo ʻoalewa a v červenci odebrat vzorky, které pak dopraví na Zemi,“ popisuje Majer. Čína zároveň plánuje pokračovat v průzkumu Měsíce sondou Šchang-e 7.

Evropská kosmická agentura mezitím pokračuje v misi Hera, která zkoumá následky nárazu sondy do planetky Dimorphos v rámci planetární obrany. „Otázka není, jestli Zemi někdy zasáhne další vesmírné těleso, ale kdy. Mít plán planetární obrany je proto velice důležité,“ zdůrazňuje Majer.

Kosmická loď Orion u Měsíce|foto:NASA, CC0 1.0, ©

Jedním z vrcholů roku má být bezpochyby mise Artemis II. Ta má obletět Měsíc a půjde o první pilotovaný let dál než na nízkou oběžnou dráhu Země od Apolla 17 v roce 1972. Otevřít by tak mohl cestu k cestování lidí na měsíční povrch.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Pozornost se upře i na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Ta má za sebou více než 25 let provozu a podle současných plánů by měla ukončit svou činnost kolem roku 2030. Rok 2026 tak bude jedním z posledních plnohodnotných let její služby.