Zdeněk Geist: Zatýkání dědečka v roce 1943 a 1948 vypadalo téměř stejně

18. únor 2014

Byl vězněn gestapem i komunistickým režimem. Bohumil Geist, dědeček úterního hosta Tandemu Zdeňka Geista. „Mám tři syny a chtěl jsem, aby součást rodinné historie dostala jinou formu než jen ústní podání. V knize je ta vzpomínka trvalejší. Také jsem chtěl společensky rehabilitovat svého dědečka. Soudně se toho dočkal, ale společensky ne,“ vysvětlil Zdeněk Geist důvody, které ho vedly k napsání knihy o dědečkovi.

Bohumil Geist se narodil v roce 1900, bojoval v 1. světové válce, po návratu z ní vystudoval četnickou školu v Bratislavě a začal jako četník působit na východním Slovensku. „I když patnáct let žádal o přeložení do Čech, blíž k domovu, ke Studené, k Telči, nikdy mu nebylo vyhověno.“

Nechtěl jsem tady žít

Když Bohumil Geist zemřel, bylo Zdeňkovi 7 let. „Byl jsem malý chlapec, chodili jsme spolu do cukrárny, povídali jsme si o dětských věcech. Pamatuji si jeho úsměv. O jeho životě jsme nemluvili, to jsem získával z rozhovorů s rodiči. Zejména od otce, kterého ta doba také postihla,“ vzpomínal na dědečka Bohumila Zdeněk Geist.

Otec Zdeňka Geista, syn Bohumila, nemohl studovat, v 50. letech musel narukovat k PTP, celý život strávil v dělnických profesích. Přesto ho rodiče nevychovávali k nenávisti. „Doma jsem viděl a slyšel něco a ve škole něco úplně jiného. Jen jsem věděl, že v téhle zemi nechci žít. V 18 letech jsem odešel do Německa, rozhodl jsem se, že s komunisty tady žít nechci.“

15 let na Podkarpatské Rusi

Ještě v roce 2004 si ve slovenském Osadném na četníka Bohumila Geista vzpomněli. „Reagovali na jméno, byly to vzpomínky mlhavé. Věděli, že tam sloužil četník Geist. Pamatovali si ho jako hodného člověka, což potěšilo hlavně mého tatínka, který tam prožil dětství.“

V květnu 1939 byl Bohumil Geist převelen na stanici v Telči. V průběhu roku 1940 začalo gestapo zatýkat české vlastence a odbojáře, včetně příslušníků tamní četnické stanice. „Dědeček těm rodinám pomáhal. Psal žádosti o podporu, pořádal sběrné akce.“

Bohumil Geist byl zatčen v roce 1943. „Důvodem byla podpora části telečských obyvatel uprchlému parašutistovi Františku Pospíšilovi. Můj dědeček se o jeho skrývání při patrolách dozvěděl. Úkryt neoznámil, neohlásil. Naopak se snažil pomáhat. Vlna zatýkání dorazila až do Telče.“

Zatýkání v roce1943 av roce 1948? Téměř žádný rozdíl

Zatčen byl i Bohumil Geist. „Nad ránem přišli pánové v kožených kabátech a dědečka odvedli. Byl uvězněn v dnešní budově Vysoké školy polytechnické. Muselo to být těžké hlavně pro babičku. Máme pohlednici, kdy děti píší tatínkovi do věznice k Velikonocům, je tam zajíček a barevná vajíčka a když se podíváte na adresu, působí to podivně a velice zvláštně“.

Domů se Bohumil vrátil v roce 1945. Získal zpět svoji práci pro pozdější Sbor národní bezpečnosti. Stal se předsedou pobočky Svazu osvobozených politických vězňů. Bohumil Geist byl osloven ke spolupráci s Československou stranou národně socialistickou a právě proto byl 26. února 1948 zatčen a odsouzen za zločin úkladů o republiku.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.