Zázračná voda na Křemešníku zachránila místní od cholery

Mladší ze Škodů začínal pracovat v hotelu, pak prodával lístky na rozhlednu. „Když jsem viděl, kolik lidí chodilo na rozhlednu, řekl jsem si, že by se mohli podívat taky do kostela. Jenže nikdo nic nechtěl sepsat, tak to nakonec zbylo na mě. Před čtyřmi lety jsme s kamarády začali dělat komentované prohlídky.“

V modlitbě slíbil za záchranu postavit kapli

Od dvanáctého století se na Křemešníku těžilo stříbro, těžba byla přerušena v průběhu husitských válek. V době třicetileté války byly zasypány, některé přežily, a ty byly využívány poustevníky. „S koncem těžby vzrůstal Křemešník jako poutní místo.“ K jeho věhlasu přispěla i událost měšťana Matěje Chejstovského, který do jedné ze štol spadl a nemohl se dostat ven.

Modlil se, a v modlitbě řekl, že pokud bude vysvobozen, postaví na místě kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. „Opravdu se druhý den ráno dostal ven a svému slibu dostál. V roce 1555 postavil gotickou dřevěnou kapli,“ vyprávěl o historii poutního místa Křemešník Vít Škoda mladší.

V roce 1832 na Křemešnickou pouť dorazilo 60 000 poutníků

V roce 1660 dřevěnou kapli přestavěli na kamennou, jenže poutníků na Křemešník přibývalo a do malé kamenné kapličky už se nevešli. „Město Pelhřimov rozhodlo, že ke kamenné kapli přistaví celý trojlodní kostel. Takový, jaký je tam dnes. To bylo v roce 1710, poslední stavební úpravy na kostele proběhly v roce 1756. Pak už žádné nebyly, kostel se dochoval v pozdně barokním stylu.“

Vít Škoda starší a Vít Škoda mladší, Matice Křemešnická|foto: Milan Kopecký

1832 řádila v českých zemích cholera, Křemešníku se zázračně vyhnula. Snad za to mohla voda, která obsahuje stopové množství stříbra, což je antimikrobiální prvek. „Jak se to rozkřiklo, že se na Křemešníku nikdo nenakazil, tak se tam všichni chtěli jít napít té zázračné vody. Takže v roce 1832 bylo na pouti 60 000 poutníků.“

I tehdy fungovaly známosti. Páter Vaněk znal sochaře Bílka a ten znal výtvarníka Foerstra

Dnes se na Křemešnickou pouť vypraví asi dva až dva a půl tisíc lidí. Na faře na Křemešníku působil od roku 1902 spisovatel, páter a velký vlastenec František Bernard Vaněk. „Byl přítel Františka Bílka, českého secesního sochaře, který vyzdobil jednu kapli. Bílek se znal s Viktorem Foerstrem, který na Křemešníku udělal mozaiku. Všichni tři spolupracovali na křížové cestě,“ vypráví Vít Škoda mladší.

V současné době jsou v kostele na Křemešníku vystaveny právě obrazy Viktora Foerstera, bratra hudebního skladatele Josefa Bohuslava. O rozvoj a posílení nejen duchovního odkazu poutního místa Křemešník se snaží členové obecně prospěšné společnosti Matice Křemešnická, kterou v roce 2013 založili právě otec a syn Škodovi.

„Chtěli jsme navázat na původní Matici Křemešnickou, která fungovala od roku 1935. Už tenkrát měla za úkol přilákat na Křemešník lidi. Ta původní Matice má na svědomí rekonstrukci křížové cesty, rekonstrukci okolí kostela. My na to chceme nějakým způsobem navázat. Chceme lidi nalákat. Vydáváme knihy, kalendáře, pořádáme přednášky a koncerty,“ zve na Křemešník Vít Škoda starší.