Závodní sekery a pily jsou podobné závodním autům, velmi ostré a přizpůsobené na maximální krátkodobý výkon
Co obnáší dřevorubecký sport a jaký je život s dřevorubcem?
Dřevorubecké závody vznikly začátkem 20. století v Kanadě v dřevorubeckých kempech. V posledních třiceti letech se mohutně rozšířily do Evropy a před více než deseti lety získaly svou dnešní podobu a daly vzniknout evropskému seriálu Eurojack.
Účastníci dřevorubeckých závodů mají různá zaměstnání. „Je pravda, že asi nejvíce z nich pochází z lesnictví nebo blízko oboru s dřevem. Ale máme i lidi, kteří pracují v kanceláři, máme profesionální hasiče, studenty a dokonce závodil i námořník,“ říká jedna z organizátorek závodů Jacqueline Sílová.
Na závody musí dřevorubci trénovat a jako u každého sportu musím zainvestovat i do závodního nářadí.
Dřevo, do kterého dřevorubci na závodech sekají a řežou, není klasický tvrdý špalek, se kterým si doma topíme. Protože chtějí být na závodech rychlí, tak musejí používat měkké dřevo. I nářadí musí být velice ostré.
„Je to podobné jako se závodním autem. Není to něco, s čím pojedete daleko na dovolenou. Je to něco na krátký, rychlý výkon a tudíž i ta cena k tomu většinou odpovídá, že to není klasika z hobby marketu,“ pokračuje Jacqueline Sílová.
Vybavení na soutěž vyjde dřevorubce od 20 tisíc korun výš. „A to se nebavíme o těch velkých motorových pilách, které mají 72 koní. A ty už stojí od 5 000 euro, výš,“ uzavírá Jacqueline Sílová.
Další zajímavosti z dřevorubeckého sportu si poslechněte v rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
