Základem střelného prachu byl bramborový škrob vyrobený v ronovském Amylonu

Akcionáři společnosti byli zemědělci a právě pan Malinský se svou škrobárenskou výrobou. „Základem škrobárenské výroby byl bramborový škrob, že je Vysočina bramborářská oblast, to známý fakt, tak to bylo celkem logické. Bramborový škrob se tenkrát využíval na výrobu dextrinu, z toho se vyráběly náplně pro střelné zbraně,“ uvádí příklad využití bramborového škrobu ředitel Amylonu Vladimír Zeman.

Díky Amylonu bylo v Čechách zachováno škrobárenství

„Jistě dodávali i do zbrojovek, také širokému průmyslu. Důležité ale je, že v době hospodářské krize, která přišla, kdy klesl odbyt bramborového škrobu, se navzájem podrželi. Tím, že zemědělci byli zároveň akcionáři škrobáren, řekli, že budou brambory dodávat levněji a klidně i zadarmo a díky tomu bylo v Čechách zachováno škrobárenství, které se dále rozvíjelo,“ upozorňuje Vladimír Zeman.

Brambory se zpracovávaly na škrobárenských strojích, které vymyslel a vyvinul právě zakladatel Amylonu František Malinský. „To málokdo ví. Většinu strojů používaných v Evropě vymyslel právě pan Malinský. Byl technicky nadaný a jeho hlavním technickým oborem bylo sestrojování těchto škrobárenských strojů, které se prodávaly do celého světa,“ vypráví o historii Amylonu jeho ředitel Vladimír Zeman.

Brambory se jednoduše rozšmelcovaly

Princip výroby bramborového škrobu je stejný jako před sto lety. „Jednoduše se brambory rozšmelcovaly, smíchaly se s vodou, tato suspenze se odstřeďovala, nakonec se dosušovala a tím se vyrobil suchý bramborový škrob.“

V současné době se v Ronově nad Sázavou a Havlíčkově Brodě, kde Amylon sídli, s bramborovým škrobem nepracuje. S výrobou z brambor se v Amylonu skončilo v roce 1995. Brambora je kampaňový produkt, který na podzim vyroste a na podzim se musí zpracovat. Náklady na jeho zpracování jsou výrazně vyšší než u zpracování obilných škrobů.

Brambory v Amylonu dnes nenajdete

Základní surovina je v dnešní době pšenice, potažmo pšeničná mouka. „Malinko to u nás voní jako v pivovaru.“ Z čeho se pak vyrábí bramborové knedlíky v prášku? „Jsou z bramborové kaše, která se ale v Česku nevyrábí, vyrábí se v zahraničí a z pšeničného škrobu, ten je náš,“ usmívá se Vladimír Zeman.

Nejznámějším produktem Amylonu je po mnoho let pudink. Jeho základem je pšeničný škrob, který si ve firmě sami dělají. „K jeho výrobě používáme obilí, potažmo mouku, 95% je tvořeno škrobem a do něho se přidává aroma a barvivo. Je to jednoduchá výroba, velmi složité je zjistit poměry vstupních surovin, aby byla potřebná konzistence a také je důležitá kvalita vstupní suroviny, toho pšeničném škrobu.“

Česká chuťovka

Amylon odebírá mouku hlavně z havlíčkobrodského mlýna. „Většina škrobáren v Evropě zpracovává mouku. Vezme se mouka, přidá se voda. Udělá se klasické těsto a z toho těsta se škrobárenskou technikou oddělují jednotlivé frakce, vznikne škrob, lepek a další vedlejší suroviny. Z mouky zpracujeme téměř všechno.“

Amylon, a.s. má v současné době 100 zaměstnanců. Základní provoz je v Havlíčkově Brodě, kde je umístěna průmyslová výroba, škrob, lepek a další. V Ronově nad Sázavou vyrábí balené výrobky jako pudinky, bramborové knedlíky. V soutěži Česká chuťovka Amylon a.s. získal dvě ocenění za svůj krém na dukátové buchtičky a retro pudink banán karamel.