Zahrady dnes vypadají jako na zámku. Chybí v nich život

8. srpen 2016

„Některé zahrady jsou monotónní strohé a těžko tam potkáte živáčka. Přírodní zahrada je plná života. Od člověka počínaje přes motýly, včely, ptáky, ježky až po žížaly a mikroorganismy v půdě. Zkrátka podporuje život v rozličných formách,“ představil host Dobrého dopoledne Tomáš Svoboda, který se zakládání přírodních zahrad už několik let pomáhá.

Dříve byly rovné upravené zahrady hlavně u zámků a lidé měli své venkovské, které plodily spoustu ovoce a jedlých druhů rostlin. „Potom se to nějak rozvolnilo a lidé začali toužit po zámeckém stylu. Nechali si navrhnout od architekta ty zarovnané, upravené zahrady. Chtěli sousedům ukázat, že na to mají.“

V trávníku může být až šedesát druhů rostlin

Typický jednodruhový trávník v přírodní zahradě nenajdete. „Trávník může být mnohem pestřejší. Místo v něm mají i jedlé druhy rostlin, může kvést, ale může být i krátce sečený, tak jako ten golfový. V těch mimořádně bohatých napočítáte i šedesát druhů rostlin,“ překvapil Svoboda.

Podle něj je vícedruhový trávník jednodušší na údržbu. „Tím, že je složen z různých bylinek, není tak náročný na živiny a na vláhu. Stačí ho pouze sekat podle potřeby. Kdežto běžný trávník musíme stříkat proti škůdcům, hnojit a podobně. Některé druhy z trávníku jsou i jedlé třeba popenec břečťanolistý, jetele, sedmikráska nebo pampeliška,“ vyjmenoval host.

Ze staré túje můžete udělat jedlý keř

Přírodní zahrada se musí hlavně dobře navrhnout. „Rozmístit keře, aby si nekonkurovali a nemuseli se často stříhat. Pokud už ve stávající zahradě rostou některé nepůvodní druhy, třeba túje, mohou se využít, zakomponovat. Nebo ty přerostlé se ořežou a kmen se nechá porůst jedlými popínavkami. A z túje máte jedlý keř.“

Tomáš Svoboda, tvůrce přírodních zahrad

Přírodní zahrada je krásná nejen pro oči

Zahrada, která se pyšní přívlastkem přírodní, by měla obsahovat rozdílné části. Suchou zídku, jezírko, louku, trvalkový záhon. Důležité jsou také jedlé druhy. „Je přirozené si vypěstovat jídlo na vlastní zahradě. Takové plody mají úplně jinou chuť a vůni. Dalo by se shrnout, že zatímco jiné zahrady jsou krásné pro oči, v těch přírodních si na své přijdou i další smysly člověka.“

Přírodní zahrada si najde místo i ve městě

Shluky rostlin v souladu s přírodními zákonitostmi najdeme nejen u rodinných domů nebo chalup. „Ve Stříteži na Třebíčsku jsme upravovali okolí obecního úřadu, v Praze jsme zakládali zahradu v menší části sídliště. Ve městech najdete trvalkové záhony nebo ozdobné louky,“ vyjmenoval přírodní prvky okolo nás Svoboda.

Přírodní zahrada je lákavá pro děti, své si najdou i senioři

Zahrady respektující přirozené zákonitosti nejsou stejné. Tvoří se na míru podle toho, kdo je bude využívat. „Děti rozmanitost přírodních zahrad milují. Můžete pro ně vytvořit různá zákoutí, broukoviště nebo mikáda. Mikádo je přírodní prolézačka pro děti. Jsou to na sebe navršené odkorněné kmeny, které jsou pospojované šrouby, aby držely při sobě,“ představil Svoboda.

Od bolesti zad pomůžou zvýšené záhony

Naopak v zahradách, kde se pohybují starší lidé, zase najdeme jiné zajímavosti. Pro lidi, kteří se obtížně ohýbají, se osvědčily zvýšené záhony. „Jsou to záhony vysoké zhruba jako stůl, vytvořené třeba z prken nebo i vyzděné z cihel. Jsou vyplněné organickou hmotou například listím, větvemi nebo dřevoštěpkou. Nahoře je třicet centimetrů zeminy. Na nich pak můžete pěstovat téměř cokoliv. Nemusíte se shýbat, neprorůstá tam plevel. Nad záhonem se dá i natáhnout folie a udělat malý pařník,“ poradil host.

Spustit audio