Začít cvičit můžeme v kterémkoli věku. Nejdůležitější je čas a vnitřní ochota
Jak mají začít cvičit lidé ve vyšším věku? Do poradny přišla trenérka Jitka Křížová. Nejdůležitější je podle ní čas, který hodlá jedinec investovat do vlastního cvičení a pak také energie.
„Úplně se to nedá rozlišit, mladý člověk, člověk po padesátce. Když se začneme hýbat, potřebujeme energii, motivaci a samozřejmě potřebuje čas. Bavíme-li se o dvacetileté slečně, ta si ten čas dokáže najít. U starších lidí, kteří mají rodinu, často mají dobré pracovní posty, ti si ten čas sami pro sebe hledají hůř,“ řekla v poradně Pavla Křížová.
Čas a energie je ale pro cvičení a hlavně pro začátek cvičení nejdůležitější.
Nestačí se vsadit
Řada lidí, kteří pociťují nadváhu nebo určitou nepohodu, se vsází s někým blízkým, že shodí, že zhubnou, říká historky z fitcentra paní Křížová. „Pak ty klienty dělíme na dvě skupiny. Jedna je taková klidovější a maximální aktivita, kterou je schopná vyvinout je power jóga nebo pilates. A jak tam chcete něco shodit,“ ptá se.
„Druhou skupinou jsou lidé, kteří třeba dříve jezdili na kole, hráli volejbal a mají k pohybu blíž. Přijdou, projdou se po pásu, posílí prsní a hýžďové svaly a po měsíci, když vydrží, se začnou cítit mnohem lépe.“
Lidé po padesátce
Pavla Křížová pokračuje příběhy z fitcentra. „Přijde žena, po padesátce, která od porodu svých dětí v podstatě žádný přílišný pohyb nedělala a cítí se tak, jak se cítí. Nemůžeme nasadit program, který dáváme třicetiletým lidem. To by nezvládla a navíc by ji to odradilo.“
„Většinou postupujeme následovně: nasadíme trénink třeba jen na 30 minut. Posílíme břišní svaly, hýžďové a na začátku se trochu zahřejeme na běhátku. Později můžeme přidat činku, ale jen třeba kilovou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.