Za chorvatskou dálnici si letos připlatíme
Cesta autem stále patří k nejoblíbenějším způsobům, jak so dopravit na dovolenou. Kromě pohodlí a možnosti si kdykoliv a kdekoliv udělat zastávku, je výhoda i v určité svobodě si naplánovat různé výlety a návštěvy zajímavých míst podle vlastního plánu. Co nás na dlouhé cestě do Chorvatska čeká, přišla do Poradny Českého rozhlasu Vysočina říct Veronika Vošická z Besipu.
Pro obyvatele Vysočiny je nejideálnější plánovat cestu do Chorvatska přes Rakousko, i když z jiných částí republiky je oblíbená i trasa přes Slovensko a Maďarsko. Při plánování trasy si tedy nejdříve zvolte státy, kterými budete projíždět a pak se zaměřte na předpisy, které v daných zemích platí.
Nejdražší část cesty do Chorvatska je ve Slovinsku
A to hlavně proto, že na krátký dálniční úsek ve Slovinsku potřebujeme dálniční známku. Slovinci ale prodávají pouze sedmi denní platnost a to vám při střídání týdenních turnusů většinou nevystačí na zpáteční cestu. Takže musíte známky koupit dvě. Cena jedné je 15 Eur nebo můžete koupit měsíční za 30 Eur. Levnější variantou je dálnici ve Slovinsku objet po celkem kvalitní silnici. Trasu ale dobře naplánujte. V neznámém prostředí se můžete snadno ztratit.
Poplatky za dálnice Chorvati v sezóně navyšují
„Chorvatsko zdražilo. Zdražilo nejprve od března o pět procent a na hlavní sezonu zdražují o deset procent a to až do září,“ upozorňuje Veronika Vošická na vyšší ceny za použití chorvatské dálnice. Rakušané poplatky za použití jejich dálnic nezvýšili. Známka na deset dnů stojí zhruba 8,9 Eur.
Přestávky si plánujte v rozmezí dvou až tří a půl hodin
Každou takovou zastávku využijte k občerstvení, napití a protáhnutí se. Při řízení v nočních hodinách pak pomůže udělat si i pár cviků, abychom tělo opět nabudili. Když už cítíte, že vám tzv. padají oči, je to jasný signál ihned zastavit a buď se prospat, nebo se za volantem vyměnit s druhým řidičem. Mikrospánek přichází náhle a ani si ho neuvědomíme. Následky ale bývají fatální.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
