Z břehů přehrady Trnávka mají zmizet mola chatařů. Jsou to prý černé stavby

„Ty mola tady, nevím, jestli překáží, ale já bych je tady klidně nechal dál,“ říká pan Roman, který vlastní jednu z chat na břehu přehrady Trnávka poblíž Želiva. „Prostě se využívají. Je to tady kvůli vodě, že jo, ty chaty. Aby byl pořádný přístup do vody.“

Mola, sedačky pro rybáře nebo lávky jsou hlavně na pravém břehu v blízkosti chatových osad. Lidé u nich kotví loďky, využívají je ke koupání, loví z nich ryby. Státní podnik Povodí Vltavy se na ně ale dívá trochu jiným úhlem než chatař Roman. Rozhodl se tedy podle jeho mluvčího Huga Roldána přistoupit k radikálnímu kroku.

„Chceme v tom udělat pořádek, proto jsme jednak na dotčených obcích umístili výzvy na veřejných nástěnkách. Také kolegové ze závodu dolní Vltavy, který spravuje tuto nádrž, rozeslali výzvy těm, o kterých se domníváme, že jsou majiteli mol a zpevněných břehů, aby se k nim přihlásili, abychom s nimi mohli nadále jednat.“

Povodí na molech vadí dvě věci. Tou první je, že se prakticky jedná o černé stavby. „Jsou postavená v podstatě bez povolení správce vodní nádrže, což je státní podnik Povodí Vltavy, čili de facto jsou tam nelegálně,“ dodal mluvčí.

Druhá rovina je prý ale ještě závažnější. Mola se vymykají všem platným pravidlům. „Mohou představovat překážku při manipulaci s tím vodním dílem při zvedání nebo klesání hladiny. Nemá to tak být. Pokud tam jsou mola na vodních dílech, tak mají být plovoucí.“

O tom se ale v případě Trnávky moc nedá mluvit. Některé z lávek jsou dokonce zabetonovány do břehu. Jejich majitelé teď mají na jednání s povodím čas do 27. července. Co se bude dít potom, je nasnadě. „Povodí Vltavy pak přistoupí k jejich odstranění na vlastní náklady,“ prohlásil mluvčí.

Na břehu přehrady je v současné době asi šedesát mol.