Nebezpečné látky v kosmetice: Jana Böhmová radí, na co si dát pozor
Kosmetické produkty mohou obsahovat škodlivé látky i v nepovolených koncentracích. Hygienici z Kraje Vysočina radí, jak rizika poznat a předejít jim.
Kosmetické výrobky jsou součástí každodenní hygieny, ale ne vždy jsou bezpečné. V rozhovoru s Helou Dvořákovou na to upozornila Jana Böhmová z oddělení podpory zdraví Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. „Legislativa jasně stanoví, které výrobky se považují za bezpečné. Ty, které požadavky nesplňují, jsou nebezpečné. EU i Česká republika mají přísná pravidla na kontrolu těchto produktů,“ uvedla.
Kontroly provádí oddělení předmětů běžného užívání a výsledky zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví i krajské hygienické stanice. Nebezpečné jsou zejména produkty obsahující nepovolené chemické látky, příliš vysoké koncentrace, padělky nebo výrobky po lhůtě použitelnosti.
Jednou ze zakázaných látek je lilial – syntetická vonná složka připomínající konvalinku. Používala se v deodorantech, krémech či šamponech, studie ale prokázaly její toxicitu pro lidskou reprodukci a silný alergenní účinek. „Podobných látek existuje mnoho a je nutné být obezřetní,“ dodala Böhmová.
Zvláštní opatrnost doporučuje u produktů na bělení zubů. Některé mohou obsahovat nadlimitní množství peroxidu vodíku, který dokáže nenávratně poškodit zubní sklovinu.
Čtěte také
Spotřebitelé si podle Jany Böhmové mohou sami pomoci jednoduchou kontrolou: zkontrolovat vzhled výrobku, zda se neoddělují složky, zda není neobvykle tekutý nebo nezapáchá. Stejně důležité je správné skladování – tedy mimo přímé světlo a zdroje tepla.
„Každý produkt musí v EU jasně deklarovat složení. Pokud se objeví nepovolená látka, řeší situaci příslušný správní orgán,“ shrnuje hygienička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
