Vzpomínky blízkých na Karla Kryla vycházejí v knize
Na výročí událostí 17. listopadu 1989 připravil Český rozhlas koncert složený z písniček a vzpomínek na Karla Kryla. Prezentována a poslána do světa na něm byla i nová kniha Fenomén Karel Kryl, kterou společně s dalšími napsala Ivana Denčevová, redaktorka Českého rozhlasu Plus a Českého rozhlasu Dvojka.
„K životu Karla Kryla jsem se dostala díky rozhlasovým projektům Svobodně k 60. výročí založení redakce rádia Svobodná Evropa a pozdějšímu pořadu Tváře undergroundu. A protože ve Svobodné Evropě Karel Kryl roky působil a s lidmi z undergroundu se stýkal, objevovalo se často jeho jméno, a to nejen v roli písničkáře a básníka. A na letošní rok vyšlo 70. výročí Krylova narození a 20 let od úmrtí, a k těmto výročím jsme připravili pořad, v němž na Kryla vzpomínali lidé, které v různých životních etapách potkával,“ vysvětlila vznik rozhlasového pořadu a následně i knihy Ivana Denčevová.
„V loňském roce jsem také cestovala s Dášou Vokatou, další z českých exulantů té doby. Před bavorský klášterem Rohr, ve kterém se právě čeští exulanti scházeli a kde koncertovali, jsme s Dášou Vokatou vzpomínali na časy, kdy Karel Kryl třeba přímo z večírku chodil na bohoslužby,“ řekla Denčevová.
Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů a byl v pěti letech svědkem, jak jim dílna byla komunisty zničena a rodina násilně přestěhována. „Je třeba uvést, že Krylovi, to byla uznávaná tiskařská rodina. Jejich tiskárna byla například dvorní tiskárnou pro Josefa Floriana, který se svým nakladatelstvím Dobré dílo, sídlil ve Staré Říši na Jihlavsku. Zničení tiskárny byl pro Karla Kryla velký otřes, také bydlení v často nevyhovujících podmínkách a omezení při výběru střední školy.“
Karel Kryl vystudoval keramickou střední školu v Bechyni, už tam dostal svoji první kytaru a začal skládat písničky. V roce 1968 po vpádu sovětských vojsk do Československa napsal skladbu Bratříčku, zavírej vrátka. „A za pár měsíců poté vyšlo jeho jediné legálně vydané LP, které se jmenuje právě Bratříčku, zavírej vrátka. V ostravském studiu Československého rozhlasu písničky s Karlem Krylem nahrával také Miloš Zapletal, který tam toho času působil a nahrávky poslal i do pražské redakce. Dostaly se do tehdy legendárního pořadu Houpačka k rukám Jiřího Černého. Ten jeho skladby do vysílání nasazoval a zpopularizoval je,“ vypráví Ivana Denčevová.
Normalizace ale v dalších měsících zlikvidovala dotisk desky Karla Kryla a také se musely zničit všechny jeho rozhlasové nahrávky. „Pouze v ostravském studiu se některé nahrávky zachovaly, a to proto, že je Miloš Zapletal s Karlem Krylem natáčeli nikoliv v hudebním oddělení, ale v oddělení slovesné tvorby,“ vysvětlila Denčevová.
Co se týká hudební stránky odkazu Karla Kryla, jeho dílo hodnotí jak v rozhlasových dokumentech, tak i v knize Fenomén Karel Kryl uznávaní odborníci Jiří Černý a Aleš Opekar. „Oba dva rozebírají například vlivy Jiřího Suchého, ale i zahraniční hudbu. Karel Kryl ale nebyl jen písničkář, byl také básník. A tu jeho slovní tvorbu zase rozebírá v knize Jan Petričko,“ připomněla redaktorka Českého rozhlasu. „Většinu svých básní načetl Kryl v době, kdy spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa. A kromě toho byl také výtvarník a v neposlední řadě rozhlasák,“ dodala Denčevová.
Dlouhých 20 let strávil Karel Kryl mimo Československo, bez publika, pro které by hrál. „Odešel v roce 1969, kdy odjel do Německa na festival, a tam požádal o politický azyl. „Odloučení snášel těžce, nemohl se vidět s blízkými, rodiči a neměl kontakt ani s posluchači svých písniček,“ uvažovala Denčevová. Kryl získal v Německu statut studenta, a zároveň získal na rádiu Svobodná Evropa místo sportovního redaktora. Jak mohl, koncertoval pro krajany po celém světě v západní Evropě, v Austrálii, v severní Americe a na mnoha dalších místech.
V Mnichově potkal Kryl také manželé Rakušanovy, fotografa Josefa Rakušana a také novinářku Lídu Rakušanovou, a oni byli jedněmi z těch, co nahrávky Krylových písní pašovali do Československa. Dalším, kdo vzpomíná na Kryla, je doktor Stanislav Gelán, který s ním za studií v Německu bydlel. V rozhlasových pořadech i v knížce najdete mnoho veselých historek o tom, co prožívali s Karlem Krylem za studií v Německu,“ poutá k četbě knihy Fenomén Karel Kryl její spoluautorka Ivana Denčevová.
Dalšími autory rozhlasového pořadu a knihy jsou historik Michal Stehlík, hudební publicista Aleš Opekar, literární kritik Ján Petričko a v knize najdete také text historičky Terezy Pavlíčkové Karel Kryl pohledem státní bezpečnosti. Tereza Pavlíčková je rodačka z Jihlavy,“ zakončila povídání na Českém rozhlase Region Ivana Denčevová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
