Vytetované tečky na kolenou? Nejspíš první pomoc před artrózou
Tetování není zdaleka výstřelek poslední doby. Zmínky o ornamentech na kůži jsou staré tisíce let a byla s nimi spojená určitá magie. V Dobrém dopoledni o tom mluvil žďárský tatér Radek Fiksa
Umělecký tatér, autor knih s touto tématikou, pětatřicetiletý Radek Fiksa po tetování toužil už v pubertě. „Poslouchal jsem Landu, Tři sestry, Kabáty a všichni měli kérky, chtěl jsem mít taky. Opravdový zájem jsem ale projevil až na vysoké škole. Chodil jsem za kamarádem do tetovacího salonu a pak už byl jen krůček k tomu, abych začal tetovat sám,“ vzpomínal v Dobrém dopoledni Tamary Peckové.
Začínal zhruba před patnácti lety. „Tehdy bylo tetování spíše výjimečné, dnes je to masová záležitost. Klienti z vesnic mi říkají, že u nich má tetování každý. Taky se lidé hodně kopírují. Už to není taková rebelie, jako to byla dřív,“ směje se umělecký tatér ze Žďáru nad Sázavou.
Prostřelené srdce bylo křivé, to vím
První tetování, které vyrobil, bylo prostřelené srdce a puma vylézající z kůže. „Bylo to jehlami, které jsem si sám vyráběl, vyvařoval doma v nějakém papiňáku. To srdce bylo křivé, to vím. Každý si myslí, že geometrické tvary jsou snadné, ale to není pravda, tam je každá chyba vidět. No a pumu jsem pak předělával, takže vím, jaký jsem udělal pokrok.“
Při tetování je potřeba hodně natahovat kůži. „U obézních lidí je to docela problém, to musím hodně natahovat a to mě pak docela bolí prsty. To je jako s papírem, zkuste si na zmačkaný papír namalovat rovnou čáru, to prostě nejde a stejné je to i s tetováním.“
Záda si ještě rozmyslím, to opravdu hodně bolelo
Sám pochopitelně několik tetování má. „Lýtka, trošku záda, ramena. Ještě jsem se nedostal do stádia celých rukávů a celých zad. Do rukávů půjdu určitě, k tomu dospěju, záda nevím, protože to mě docela bolelo. Bolest je individuální. Někdy se mi tam hubený, svalnatý kluk kroutí a obézní člověk nehne ani brvou.“
Za těch patnáct let se žďárskému tatérovi vkus příliš nezměnil. „Mám rád reálie, válečníky, jako doplněk ornamenty. Ale móda se mění, dřív byly právě ornamenty, to si nechávaly hlavně ženské nad zadek dělat, pak byly čínské znaky, to byla poměrně dlouhá vlna. Podle mého názoru je dobré, když má tetování význam. Když pro člověka opravdu něco znamená.“
Když je bolela hlava, tak si nechali udělat tři tečky a mysleli si, že jim to pomůže
Tetování patří ke kultuře člověka od počátku věků. Tetováním se krášlili, zastrašovali jím nepřátele nebo je používali k vyjádření své víry. „Nejstarší nalezené tetování se datuje 3 000 let před Kristem. Mluvím o Otzim, kterého nalezli v Alpách v roce 1991. To byly čárky na koleni, kroužky na spáncích. Když je bolela hlava nebo měli artrózu, tak si nechali udělat tři tečky a mysleli si, že jim to pomůže,“ usmívá se Radek Fiksa.
V současné době se Radek Fiksa věnuje také školení dalších tatérů, publikuje do odborných časopisů, stále píše knihy. „Teď připravuji encyklopedii, která bude o tatérech, o rituálech a také o barvách.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
