Vysočině je dvacet let. Lidé v okrajových částech nově vzniklého regionu si už zvykli

Českomoravská vysočina, krajina
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Českomoravská vysočina, krajina

Čím dál víc obyvatel našeho kraje považuje Vysočinu za svůj domov. A to i v okrajových částech, které byly před dvaceti lety ke kraji připojeny rozhodnutím státu.

S obyvateli takových obcí natáčela redaktorka Tereza Pešoutová. Reportáž si poslechněte po písničce

Dvacet let od rozdělení České republiky na současné kraje si na přičlenění k Vysočině zvykli už i lidé z okrajových částí regionu.

Tamní obce – kupříkladu na Pacovsku, Bystřicku - byly tehdy ke kraji připojeny rozhodnutím státu. Řada z nich už ale Vysočinu považuje za svůj domov a úřad díky tomu už roky neřešil žádnou žádost o změnu hranic kraje.

„Už jsem zvyklý na tu Vysočinu a jako jestli budu jižní Čechy nebo Vysočina, mně je to jako prakticky jedno,“ přemýšlí nad svým vztahem ke kraji Vysočina Antonín Strachota, který žije kousek od Pacova na Pelhřimovsku. To paní Stáňa se k regionu hrdě hlásí: „Určitě jsem z Vysočiny a jsem prostě patriot.“

Příslušnost ke kraji

Ani podle starosty Pacova Lukáše Vlčka (STAN) lidé příslušnost ke kraji ve městě příliš neřeší: „Ono Pacovsko historicky, když se podíváme dlouho do minulosti, tak je takříkajíc uprostřed České republiky a do dalších krajů, nejen do kraje Vysočina, to máme relativně blízko. Do jižních Čech 10 kilometrů, do středních Čech 10 kilometrů a jsme součástí Vysočiny, tudíž my to nějak neřešíme.“

Do Českých Budějovic

Koneckonců do Českých Budějovic by to měli pacovští na krajský úřad ještě dál než do Jihlavy. O trochu více to k jižním Čechám táhne obyvatele necelých 15 kilometrů vzdálených Černovic. „Přece jenom ta Vysočina, spíš mě to pořád táhne k tomu Jihočeskému kraji, Když se rozhodlo takhle, tak s tím nebudu dělat žádný cavyky,“ přemítá Jiří Hrubý z Černovic.

Stálou náklonost k vedlejšímu kraji u místních obyvatel potvrzuje i nezávislý starosta města Jan Brožek: „Myslím, že spousta lidí se pořád cítí být Jihočechy, pořád se bereme, že jsme v Jižních Čechách, ta Vysočina tady nemá tu sílu, ale hranice mezi krajem Jihočeským a krajem Vysočina, v tom smyslu, že by někteří lidé tíhli víc k Táboru, než k Pelhřimovu, tak to určitě ne.“

Kožlí na Ledečsku

Prakticky žádnou změnu po zavedení krajů podle nezávislého starosty Václava Husáka nepocítili ani obyvatelé Kožlí na Havlíčkobrodsku. Z obce to mají prakticky všude stejně daleko. „Hranice třech krajů, pěti okresů – minimálně pěti.“ Kožlí je navíc skoro u břehu přehrady Švihov. Ta jim trochu komplikuje dostupnost okolních obcí, mosty mají poměrně daleko. „Myslím, že by to nebylo dobrý ani k tomu Středočeskému kraji, protože bychom byli za tou přehradou.“

Změny hranic

Od vzniku krajů před dvaceti lety už se ale jednou hranice kvůli obcím měnily, potvrzuje mluvčí kraje vysočina Eva Neuwirthová: „Hranice kraje Vysočina se měnily naposledy v roce 2004, kdy ve východní části kraje 25 obcí přešlo pod Jihomoravský kraj a to z důvodů historických vazeb na Brno.“