Výhru jsem opravdu nečekala, říká Nej sestřička 2014 Simona Hájková z jihlavské nemocnice

9. říjen 2014

„Já jsem chvilku stála, tupě stála a zírala. Neuměla jsem si představit, že jsem to já. Přiznávám, že jsem trochu tušila, že budu na prvním nebo na druhém místě v té sympatii. Ale celkové vítězství jsem opravdu nečekala. To říká každý, ale já to opravdu nečekala,“ vzpomíná na vteřiny po získání titulu Simona Hájková.

Do letošního ročníku BATIST Nej sestřička 2014 se přihlásilo 493 zdravotních sestřiček z celé České republiky. Do finále se probojovalo dvanáct žen a jeden muž. Samotného finálového galavečera se zúčastnilo jen dvanáct finalistů. „Ta paní, co mi byla nejsympatičtější, ta bohužel onemocněla zápalem plic a nemohla na finále do Náchoda přijet,“ posteskla si vrchní sestra z dětského oddělení jihlavské nemocnice Simona Hájková.

Nesmím je zklamat

Simona vůbec netuší, jak se mezi 13 finalistů probojovala. „Porota asi vybírala z toho, co o sestřičkách napsali do přihlášky ti, co jí přihlásili. Vůbec netuším. Při samotném galavečeru bylo 70 porotců, odborníci, politici i celebrity. Přiznávám, že jsem porotu vytěsnila, soustředila jsem se na to, abych to dala, abych nezklamala. Ta obrovská podpora Jihlavy, naší nemocnice, říkala jsem si: já je nesmím zklamat,“ popisuje zodpovědnost, se kterou do Náchoda odjížděla.

Celý den byl neuvěřitelný fičák

Do Náchoda Simona odjela už v pátek. Celý pátek a celé sobotní dopoledne poctivě pracovaly. „Bylo to náročné, ale budu na to ráda vzpomínat. Objevila jsem v sobě i skryté taneční vlohy,“ usmívá se Simona Hájková.

Celý galavečer se skládal ze čtyř disciplín. Celý program začínal tanečním představením v retro uniformách, sestřičky si užily také módní přehlídku zdravotních oděvů, také musely zvládnout rozhovor s moderátorem a předvést své zdravotní disciplíny.

Raději zvedačku, než se učit taneční kroky

„Každá z nás měla vytvořit s choreografem Lukášem Bartuňkem nějakou taneční kreaci nebo pózu, celé to končilo skupinovou čačou. To jsme od rána nacvičovali asi 4 a půl hodiny. Já nejsem tanečník, byla jsem ráda, že si mě Lukáš vybral na zvedačku. Kdysi jsem dělala sportovní gymnastiku, to jsem si říkala, že bych mohla dát.“

Módní přehlídku si Simona Hájková si opravdu užívala. „Ta mi sedla, měla jsem pěkný model, který mi sedl. Takové by se mi líbily pro všechna děvčata u nás na dětské oddělení. Oblečení jsme si vybrat nemohly, na tiskové konferenci v červnu nám vzali míry a přivezli ušité šaty. Jak pracovní, tak společenské.“

Celou noc nám přešívali šaty, aby nám to všem slušelo

Sestřičky se během galavečera převlékaly hned čtyřikrát. „Společenské tmavě modré šaty byly moc krásné, ale bohužel mi neseděly kolem boků. Když jsem udělala krok, tak mě šly nahoru. Byly mi malé. Některým děvčatům šaty vůbec nesedly, my jsme chtěly, aby nám to všem slušelo, přesvědčily jsme firmu, která je celou noc přešívala,“ přiznává Simona Hájková.

Simony Hájkové si prý všichni ptají na to, jak se jí ošetřoval druhý Muž roku ČR 2011 Jan Pippinger? „Bylo to fajn, protože je úplně normální. Byl to můj typ, dokonce jsem mu poslala hlas. Ošetřila jsem mu zranění na ruce, byl naprosto na pohodu,“ usmívá se sympatická sestřička Simona Hájková.

O většinu výher, které si z Náchoda přivezla, se rozdělila. „Bez mých kolegyň na dětském oddělení by to nešlo. Moc jim všem děkuji za podporu a ještě to pořádně oslavíme.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová