Všichni, kdo uvažují o dítěti, by měli odložit kariéru. Plodnost rychle klesá, radí odborník

„U nás, v zemi s deseti miliony obyvatel, už fungují čtyři desítky zařízení poskytujících asistovanou reprodukci. Značná část klientů, odhadem třetina, je ze zahraničí. Je to proto, že máme v Česku velmi vysokou úspěšnost léčby neplodnosti, legislativní pravidla jsou rozumně nastavená a služby jsou u nás levnější,“ vyjmenoval výhody Štěpán.

Za desítky let se proces oplodnění ve zkumavce neustále vylepšuje

„Každý rok se narodí zhruba pět tisíc dětí po umělém oplození. A když se přidá ještě technika umělé inseminace, tak můžeme říci, že každé desáté dítě se v Česku narodí pomocí technik asistované reprodukce. Ten počet mírně vzrůstá. Vedle vylepšování postupů je to dáno také tím, že dnes už se lidé nebojí vyhledat pomoc,“ uvedl Roman Rybář.

„Dnes už nové postupy dovolují přenášet jen jedno embryo bez ztráty úspěšnosti. Odpadá tak spojení z dřívějších dob, kdy asistovaná reprodukce byla synonymem vícerčat. To už dnes neplatí,“ vyvrátil zažité představy embryolog.

Oplození ve zkumavce je univerzální, ale náročná a nákladná metoda

Postupy při léčbě neplodnosti jsou individuální. „Na jedné straně je pátrání po příčinách neplodnosti a využívání metod méně zatěžujících než je oplození ve zkumavce. Celý proces pak ale může trvat delší dobu. K oplození dosáhneme delší, ale přirozenější cestou. Pokud zvolíme nejmodernější a náročnější metodu, může být cesta velmi rychlá,“ rozdělil Jiří Štěpán.

Oplození ve zkumavce, jak se laicky nazývá, je dnes metodou univerzální. „Dají se jí léčit všechny příčiny neplodnosti. Zhodnocení situace a rozhodnutí, kterou cestu zvolit, záleží na komunikaci mezi lékařem a pacienty,“ dodal Štěpán.

Dnes už pomáháme párům, které bychom před lety vyléčit nedokázali

„Metody umělého oplození jsou vlastně dvě. Jedna je takzvaná konvenční, kdy se v misce nechají spermie splynout s vajíčkem bez vnějšího zásahu. Velký zlom v asistované reprodukci nastal v roce 1992, kdy byl objeven jiný způsob oplození vajíček. Přímou injekcí spermie do vajíčka. Od té doby se mohlo pomoci i párům, u kterých nízká kvalita ejakulátu muže nedovolovala jiný způsob oplození. Tato metoda je také daleko spolehlivější,“ vysvětlil embryolog Rybář.

Právě zavádění spermie do vajíčka je práce embryologa. „Ten proces je velmi složitý. Embryolog vybere jednu spermii. Pak jsme schopni nějakým způsobem ošálit vajíčko, aby spermii přijalo a došlo k očekávanému vývoji,“ zahalil celý proces tajemstvím Roman Rybář.

Na misce se oplozené vajíčko se kultivuje až šest dní. „Embryolog oplozené vajíčko sleduje, dobře ví, které okamžiky má pozorovat, aby odhadl, zda bude geneticky a chromozomálně v pořádku. Dnes už mu se sledováním a vyhodnocování pomáhají přístroje. Tady, právě v období než embryo umístíme do těla ženy, se diagnostika velmi rychle rozvíjí. Nikdy si nemůžeme být jistí, že bude embryo v pořádku, ale v určování se stále zlepšujeme,“ řekl Roman Rybář.

Vajíčko měří v průměru asi desetinu milimetru a spermie je oproti němu daleko menší. Technika, která se používá při oplodnění, je tedy velmi náročná a používá se při ní velkých zvětšení.

Ženy starší 40 let si léčbu hradí samy

V Česku jsou dvě legislativní hranice týkající se věku ženy. „Jedna z nich je, do kdy my můžeme léčit sterilitu metodami umělého oplodnění. Tam je dána hranice padesáti let. A pak je hranice, do kdy léčbu hradí pojišťovny, a to je čtyřicet let. Potom už úspěšnost rapidně klesá, a tak si léčbu musí platit pacientky samy,“ vysvětlil Jiří Štěpán.

Úspěšnost v České republice je značně vázaná k věku ženy, nebo spíše poskytovatelky vajíčka. Jestliže bychom vzali skupinu pacientek mezi pětadvacátým a osmadvacátým rokem, tak se dostáváme na úspěšnost 70 – 75 procent. Ve věku kolem čtyřiceti let je to jen mezi pěti a sedmi procenty.

„Všichni kdo uvažují o dítěti, by měli odložit kariéru, pořídit děti a pak teprve se vrhnout do práce,“ vyzval závěrem ředitel kliniky Sanus Jiří Štěpán.