Vodní lyžaři jsou otužilci a siláci. Voda má někdy 7° a zabalené lyže váží 34 kg

Kateřina Švecová se k lyžování dostala v šesti letech. „Hned mě to chytlo, vyjela jsem napoprvé a projela jsem celý rybník. Mě bavily všechny vodní sporty a nebála jsem se. Není to problém, znám lidi, kteří začali ve čtyřech letech.“

Nejtěžší je vyjet z vody

Podle trenéra Josefa Růžičky je v začátcích nejtěžší vyjet z vody, jinak prý je vodní lyžování stejné jako sjezdové lyžování. „Začínáme s dětmi, kterým je sedm let. To už mají trošku sílu v rukou a dokážou pochopit instrukce, které jim říkáme. Ale Martin Kolman, který je ve světové špičce, začínal ve čtyřech,“ popisuje Josef Růžička.

Začal trénovat kvůli synovi. To on chodil, že chce vodní lyžování zkusit. Oddíl v Kostelci funguje už od roku 1968. Pan Růžička se k němu přidal v roce 1984. „Přitom vodní lyžování v Česku máme od roku 1963, jsme mladý sport,“ upozorňuje Josef Růžička a dodává, že v začátcích bylo vodní lyžování společností vnímáno spíše jako sport pro vyšší společnost.

Učili se za pochodu, návody na lyžování na vodě se vozily ze zahraničí. „To jsme trénovali s dětmi, někdy to opravdu bylo pokus, omyl,“ vzpomíná na začátky v Klubu vodního lyžování Josef Růžička.

Skoky jsou o strachu

Kateřina Švecová je Mistryní Evropy ve skoku na lyžích. Ale její nejoblíbenější disciplína to rozhodně není. „Skákání je super pocit, ale je to o strachu. Baví mě hodně triky, protože jsem dřív dělala gymnastiku, akrobacie tam je. Dělám už nějaká salta a to mě baví, ty otočky.“

Na každou disciplínu má závodník jiné lyže. „Na skoky máme dvě lyže, jsou hodně těžké, jsou festovnější, nerozbijí se. Taky jsou dlouhé. Já když si stoupnu a dám ruce nahoru, tak nedosáhnu na špičku. Jsou před dva metry. Na slalom je jedna lyže, dvě botky za sebou. Ta je křehká, o tu se musíte hodně dobře starat. Už se mi dvakrát zlomila. A na triky je jedna lyže,“ popisuje výbavu Kateřina Švecová.

Pár zlomených stehenních kostí

Na rok 2010 vodní lyžaři v Kostelci nevzpomínají rádi. „To bylo pár zlomených stehenních kostí. Trenér a řidič člunu v jedné osobě to hned vidí, že se něco děje. Člun je od lyžaře 23 metrů daleko, řidič se okamžitě otáčí a je u lyžaře hned,“ popisuje nepříjemné situace Josef Růžička.

Když se drobná Kateřina Švecová letecky přepravuje na závody nebo na soustředění do Spojených států, vláčí za sebou 35 kilogramů. „Tak dva a čtyřicet. Letecké společnosti někdy dělají problémy, je to drahá záležitost na převážení. Už se mi stalo, že mi lyže přišla i zlomená, to je pak obrovský problém. Půjčit lyži si můžu, ale každý ji má jinak nastavenou a je to nepříjemné,“ uvažuje Kateřina Švecová.

Klub vodního lyžování Slavoj Kostelec je otevřen i veřejnosti, vodní lyžování si může vyzkoušet kdokoli. „Ale přijďte, až bude mít voda alespoň 30°C,“ vzkazuje s úsměvem na tváři Josef Růžička.