Věštit budoucnost se naši předkové snažili i z hořícího ořechu, říká etnografka Helena Nováková

„Štědrý den byl pro naše předky nejvýznamnějším svátkem v roce,“ prozrazuje Helena Nováková. „Promítalo se do něj ještě hodně z pohanských zvyků. Den byl spojený s nahlížením do budoucnosti, čarováním a zjišťováním, jaký rok čeká celé hospodářství,“dodává etnografka z Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Věštit budoucnost můžete vyzkoušet známým způsobem, litím olova nebo rozkrojením jablka, ale existují i jiné téměř zapomenuté způsoby. „Rozlousknete vlašský ořech, vyndáte kousek oříšku, napíchnete na nůž a zapálíte. Podle toho, jestli hoří jasným plamenem nebo kouří a škvaří se, můžete usuzovat, jaký bude následující rok,“ radí Nováková.

Boží hod vánoční byl spíše církevním svátkem, kdy se chodilo do kostela. Další dny na konci roku byly zasvěceny důležitým církevním osobnostem a událostem. 26. prosince slavíme svátek svatého Štěpána a ty další už pomalu upadají v zapomnění. „27. prosince byl den zasvěcený svatému Janu Evangelistovi, následující den je potom svátkem mláďátek a 30. prosinec je svátkem Svaté rodiny,“ připomíná Helena Nováková.

Mnozí už třeba dnes neví, že Jan Evangelista, jehož svátek připomíná tradice 27. prosince požehnal otrávenému vínu a jedu ho tím zbavil. „Na tento svátek je tedy doporučeno pít víno a víno požehnané v tento den v kostele se schovávalo a věřilo se, že když někoho uštkne had nebo vypije a sní něco otráveného, víno ho vyléčí,“ říká v tandemu etnografka Nováková.

Svátek Mláďátek 29. prosince je zase, jak říká etnografka, nejnešťastnějším dnem v roce. „V tento den se podle pověry nemá prát. Prádlo by se prý máčelo v krvi neviňátek. Také se traduje, že když tento den prší, budou děti nemocné,“ dodává Nováková. Na svátek Svaté rodiny potom mohou manželé obnovovat svůj slib.