Vědci zkoumají, které luční rostliny zadrží lépe vodu v krajině. Dobré výsledky má například jetel

Jedním z testovacích míst je pro univerzitní vědce i louka nedaleko Žďáru nad Sázavou ve Vatíně. Svými pokusy chtějí dokázat, že správně zvolená směs může významně pomoci.

Dnes prší …

„Dneska prší, vidíme, že ty nádoby jsou naplněné. Zrovna stojíme u pokusné parcely, kde byly nedávno vysety nové travní směsi, půda ještě není pokrytá.“ Jiří Skládanka z Mendelovy univerzity drží víko šachty, ve které jsou dvě nádoby, kam stéká voda z pokusných polí. 

Ta jsou mírně nakloněná, vždy dvě proti sobě, tvarem připomínají malé stříšky. „Na naplnění  těch nádob je to vidět, když ty půdy nejsou mokré, to je, jak to voda z toho pole rychle mizí.“

Trávy vs. jeteloviny

Vědci se chtějí postupně soustředit na všechny druhy porostů - trávníky, louky a pastviny. Výzkum ještě není u konce, dílčí výsledky ale má. „Kostřava červená (pozn. tráva), po které ta voda mnohdy odtéká a zadržuje ji hůře než třeba jiné druhy, se kterými se můžeme na těch loukách setkat.“

Naopak jako velmi vhodné se ukazují jeteloviny. „Třeba jetel luční, to je ten červeně kvetoucí jetel, provzdušňuje tu půdu, vytváří takovou drenáž v té půdě.“

Jedním z výsledků výzkumu má být návrh travních směsí, které by lépe zadržovaly vodu v krajině a které by lépe odolávaly také suchu kvůli dostatku píce pro hospodářská zvířata. 

Vědci výzkumem navazují na předchozí experimenty. Už dříve na odtokových polích sledovali, jak vodu v půdě zadrží plodiny jako jsou kukuřice, brambory nebo pšenice.