Ve frontě před stoupavým proudem platí na obloze podobná pravidla jako na kruhovém objezdu

28. červen 2017

Na čtyřicet bezmotorových kluzáků vytažených do vzduchu během hodiny, takové budou starty na červencovém mistrovství České republiky juniorů v plachtění na letišti v Henčově. „Bezmotorové létání a závody v něm nejsou divácky atraktivní disciplínou, bohužel, ale jsou velmi zajímavé starty a přílety letadel. Považte, při startu stojí na ploše třicet, čtyřicet, padesát větroňů, před ně předjede deset vlečných letadel, to je pak šrumec,“ vyprávěl instruktor bezmotorového létání z jihlavského aeroklubu. Ten letošní juniorské mistrovství na henčovském letišti pořádá.

Větroně jsou vyvlečeny do výšky šesti set metrů. „To je start za startem, to je opravdová podívaná. Při závodech je největší riziko srážka. Je tam velká koncentrace letadel a větroňů v poměrně malém prostoru, zvlášť když není ideální počasí a široko daleko kolem letiště je jeden nebo dva stoupavé proudy. Všichni se tam jak sršni slétnou a všichni tam krouží. To je velmi náročné. Spodní pilot hlídá toho nad sebou, zadní toho před sebou. Mnohdy piloti nemají vůbec čas sledovat přístroje,“ líčí adrenalinovou situaci při startu závodů větroňů František Švec.

Je to takový kruhový objezd, akorát se nevyjíždí ven, ale stoupá se nahoru

„Na vstřícných tratí platí pravidlo pravé ruky, při stoupavých proudech se spodní letadlo musí přizpůsobit tomu nad sebou, kdo přilétá do stoupáku, kde už jiní krouží, nesmí točit proti smyslu kroužení, musí se přizpůsobit, musí se šikovně zařadit ve smyslu kroužení. Je to takový kruhový objezd, akorát se nevyjíždí ven, ale stoupá se nahoru,“ usmívá se František Švec.

Přesný čas startu pořadatelé nemohou určit. „Záleží, jaké bude počasí. Nejdřív, kdy je možné něco vidět, řekl bych desátá hodina, to se začne něco chystat. Starty jsou většinou jedenáctá, dvanáctá hodina,“ uvažuje nahlas František Švec.

Najede pět někdy deset vlečných letounů, které v co nejkratší době vytahají kluzáky do vzduchu

Plachtařské závody trvají 14 dní, když je dobré počasí, pořadatelé se snaží, aby se létalo každý den. V případě jihlavského Mistrovství republiky juniorů budou Henčovští vyhlížet ideální podmínky od 9. do 22. července. „Meteorolog závodu udělá prognózu počasí a řekne: bude to na to, aby se dnes letělo, nebo nebude. Když řekne, bude, dál to definuje. Jaké budou stoupavé proudy, jakou budou mít sílu, jaký bude interval, jestli to bude fungovat po dobu tří hodin, pěti hodin nebo do večera. Řekne, jestli spíš na severu nebo na jihu. Takové informace poskytne člověku, který na základě těchto informací vypíše disciplínu, kterou oznámí závodníkům,“ vysvětluje průběh závodů v bezmotorovém létání František Švec.

Piloti dostanou souřadnice, vyhlásí se hodina startu. „V okamžiku, kdy ředitel závodu ohlásí, že je možné startovat, najede pět někdy deset vlečných letounů a ty mají za úkol v co nejkratší době vytahat letouny do vzduchu. Dvacet minut po startu posledního větroně se otevírá takzvaná odletová páska, mohou piloti vystartovat. Každý letí sám, každý má záznamové zařízení, důležité je, aby trať oblétnul a aby ji oblétnul co nejrychleji,“ vypráví František Švec.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.