Včela nesmí zamhouřit oko, protože to by byla její smrt, říká včelař Jiří Sláma

2. březen 2015
Včelař Jiří Sláma s moderátorkou Tamarou Peckovou

Tahle zima byla normální, horší byla zima předešlá. Ta podle včelaře Jiřího Slámy z Chlístova na Havlíčkobrodsku může za to, že se rozšířila obávaná varroáza. „Na podzim byly ztráty včel odhadovány na 30 % úbytku. A to ještě nevíme, jak to bude na jaře. Já jsem na tom dobře, mně lítaly včely ze všech úlů. Snad to bude dobré,“ zaklepal na dřevo svoje slova host Dobrého dopoledne Jiří Sláma z Chlístova.

Varroáza je parazit, který musí včelař celoročně ničit. „Má obrovskou množivou schopnost. Z jedné samičky je dva až tři tisíce potomků za sezonu. Narůstají geometrickou řadou, a když včelař nezasáhne v pravý čas a pravým způsobem, přijde o včely. Nesmí zasahovat v době, kdy včely nosí med, aby v něm nebyly chemické látky.“

Jiří Sláma upozornil, že i když se proti varroáze zasáhne včas a dobře, vždy v úlu nějaký parazit zůstane. „Je to boj s větrnými mlýny. Vy jich sto zničíte a jeden zůstane, to nikdy nekončí,“ krčí rameny včelař, který se stará o 160 včelstev.

Světlý med je z nektaru květů, které jsou plné slunce, života a energie. Proto je zdravější

Jaký med je nejkvalitnější? To je otázka, kterou Jiří Sláma slýchá velmi často. „Všechny jsou stejně kvalitní, jen si člověk musí vybrat, který mu víc chutná. Ale je pravdou, že světlý květový je zdravější. Je to ten med, který včely nanáší do svých úlů z nektaru květů, které kvetou brzy na jaře. Ty jsou plné energie, plné života, plné slunce. Nektary včelky odpaří, přidají dobré látky z vlastního těla a my ho vybereme.“

Jedinou nevýhodu tento světlý med podle Jiřího Slámy má. Dříve zkrystalizuje, což mnoha zákazníkům vadí. „Tmavý med bývá málo, to je lesní med. Ten je až po květovém medu, ten včely nosí květen, červen. Teprve potom je na řadě lesní med. Když zameduje les, tak včelky sbírají slaďounké šťávy, které jsou vylučovány z listnáčů a jehličnatých stromů.“

Co vydrží ruka, to vydrží med

A co s medem, který zkrystalizuje? „Rozhodně žádné rozpouštění v mikrovlnné troubě, vše dobré v medu se zničí, ani vařící lázeň, v které med někdo rozpouští, není dobrá. Bezpečná pro vše dobré v medu je lázeň do 50°C. Ani nepotřebujete teploměr, co vydrží ruka, to je dobré pro med,“ usmívá se včelař z Chlístova na Havlíčkobrodsku Jiří Sláma.

Každý pravý med musí za nějakou dobu ztuhnout, zkrystalizovat. „Dokonce je to měřítko pravosti, když vám doma med neztuhne, tak je to špatně. Buď byl hodně přehřátý, tím ztrácí všechno zdravé. Nebo prošel filtry, a to znamená, že byl také přehřátý. A ještě jedna věc to způsobuje, může to být falešný med, do kterého přidávají nějaké inverty, levné náhražky cukru. To už pan není med, ale sladidlo,“ vysvětluje Jiří Sláma.

Včely si bouráním medných zásob vytváří v zimě důležité teplo

Včely v zimě nespí. „Já rád říkám, že včela nesmí zamhouřit oko, protože to by byla její smrt. Včely sedí semknuté v chomáči, spojené k sobě ve velké kouli mezi rámky, na zásobách. Bouráním medných zásob vytváří teplo. To teplo je pro ně stěžejní, aby přežily dlouhé období, kdy v přírodě nic nemají a ani nemohou ven. To dělají až při 10°C,“ popisuje zimní období v úlu včelař Jiří Sláma z Chlístova na Havlíčkobrodsku.

Spustit audio
autor: Tamara Pecková