Václav Plánka jménem koně hercům vzkazuje: Naučte se jezdit

K práci s koňmi se dostal přes kamaráda, který šermoval a od šermování už byl jen krůček k rytířským scénám s koňmi. „V osmdesátých letech jsme ve skupině Equicentrum začínali cvičit koně a také sami sebe pro jezdecké scény. Tradice kaskadérství a práce s koňmi tady je, to jsou padesátá léta. Vávrovy trilogie, také Limonádový Joe,“ upozorňuje Václav Plánka.

Dřív bylo na všechno víc času

Jeho první filmová zkušenost byla v pohádce S čerty nejsou žerty. „Byli jsme řadoví jezdci, byla tam celá ta naše parta, tehdy nás bylo pět. Tehdy bylo na všechno více času, teď je to horší. Ale uživilo nás to tehdy a uživí nás to i teď,“ krčí rameny Václav Plánka.

Na jakékoli kaskadérské scéně je velmi důležitý plán, aby situace nebyla nebezpečná pro herce a pro zvířata, ta je potřeba nazkoušet. Scéna splašených koní, kteří táhnou kočár s princeznami Angelínou a Adélkou, se nacvičovala několik týdnů před první klapkou.

Kůň se zvyká, aby byl odolný proti ruchům na place

„Nejdřív se musela scéna vymyslet, naplánovat, aby fungovala. Nakonec tam jsou dvoje opratě, jedny falešné, které pustí padající kočí a druhé opravdové, které měla pod šaty dublérka jedné z princezen,“ vzpomíná na natáčení oblíbené pohádky S čerty nejsou žerty jezdec kaskadér Václav Plánka.

Koně se na takovou práci připravuji průběžně. „Je to jeho celoživotní práce. Musí být dobře přiježděn, jen se doučují konkrétní věci. Ideální kůň pro takovou práci je osm let a starší. Už má něco za sebou. Pak se zvyká, aby byl odolný proti ruchům na place, aby se nebál kamery, která je nad ním na jeřábu, Jezdci mají všelijaké zbraně. Kůň se musí otrkat, aby mu to přišlo všechno normální, aby se neplašil při sebemenším ruchu,“ vysvětluje Václav Plánka.

Pracoval s koněm, který se nebál vůbec ničeho, až na zvuk filmové klapky

A jak na takovou situaci koně Václav Plánka připraví? „Nejlepší je obléci si brnění, chodit k němu, on se toho na začátku bojí, jak to dělá rachot. Když se na něj vylézá, tak ho to ruší, ale on si na to časem zvykne a pak je to v pohodě,“ směje se jezdec kaskadér a horsemaster Václav Plánka.

Pracoval dokonce s koněm, který zvládl úplně všechno. Mohlo se na něj střílet, mohlo se z něj střílet, mohlo se na něm šermovat, nevadily mu pochodně. „Jediný zvuk, který mu vadil, byl zvuk klapky. Tenhle suchý zvuk mu vadil. Jmenoval se Mars, několikrát jsem z něj spadl. Tak se jenom ukazovalo a říkalo se klap.“

A co herecké historky o tom, jak jim zvířata a koně na place dělali naschvály? „Jménem toho koně bych jim vzkázal, ať se herci naučí jezdit,“ směje se organizátor jezdeckých scén ve filmech Václav Plánka, jezdec kaskadér.