V Prostředkovicích opravují renesanční špýchar. Stojí jen kousek od hlavního silničního tahu

2. srpen 2018
Špýchar, Prostředkovice

Jen metr od silnice na hlavním tahu z Jihlavy na Znojmo a dále do Rakouska stojí renesanční špýchar. Unikátní památka v Prostředkovicích se rozpadá a patří k těm nejohroženějším na Vysočině.

Celkem nenápadnou stavbu mine většina okolo jedoucích řidičů bez povšimnutí, přesto je důležitou součástí kulturního dědictví. Naštěstí ale nezůstala zapomenutá, právě teď se začíná pracovat na její záchraně.

„Je to stavba renesanční. Neříkám, že je nejvýznamnější na Vysočině, ale tu pozornost asi poutala právě tím, že je tak blízko silnice,“ řekla na místě památkářka Jana Laubová.

V obci Prostředkovice stojí Špýchar od roku 1581. Dnes se o něm mluví jako o jedné z nejohroženějších památek Vysočiny. Stojí jen asi metr od hlavního tahu na Rakousko. Denně tudy duní stovky těžkých kamionů. Podle Jany Laubové z oddělení památkové péče se na jeho stavu podepsalo víc věcí. „Nejenom ta frekventovaná silnice, ale i v podstatě všechno, co se s tím spojuje, tedy zvýšená vlhkost u základového zdiva, to vše vlastně tu stavbu postupně devastovalo.“

Redaktor: A devastace to byla značná. Jedna stěnu prostředkovického Špýcharu už dnes drží pohromadě jen díky podpoře dvou zkřížených trámů. Ve zdi jsou trhliny a prakticky se rozpadá. Lze vůbec něco takového spravit?

„Dá se opravit všechno. Když jsme na památce, tak se snažíme zachovat co nejvíc toho původního. Ta památka už poměrně důležitou rekonstrukcí prošla v padesátých letech a od té doby se s ní nic zásadního nedělo. Některé části budou muset být přezděny znovu, ale bude se opravdu vycházet z toho, jak ta stavba vypadala původně.“

Ačkoliv prý byl v minulosti Špýchar nedílnou součástí téměř každé vesnice, do dnešních dní se jich dochovalo velice málo. „Dejme tomu, když řeku, že těch památkově chráněných na Vysočině je patnáct, tak víc jich nebude“

Svému účelu přitom sloužily až do relativně nedávné doby, včetně toho prostředkovického. „No to si myslím, že ještě klidně do začátku dvacátého století to mohlo takhle fungovat.“

Obilí se tu už asi nikdy skladovat nebude. Špýchar se ale přesto dočká důstojné podoby. Poprvé od roku 1957 se o něj postarají restaurátoři.