V Nové Huti pomáhali partyzánům skoro všichni. Obstarali jídlo, teplo i předávání zpráv

Nová Huť, Žďársko
Nová Huť, Žďársko

Některá místa na Žďársku byla na konci druhé světové války díky členitému terénu a hlubokým lesům útočištěm partyzánů. Dodnes tam najdete partyzánské stezky nebo pomníčky padlých.

My jsme se vypravili do osady Nová Huť, kde stojí jen pár rekreačních chalup.

„Partyzáni se sem dostali šestého listopadu 1944. Byli to výsadkáři oddílu Mistr Jan Hus,“ říká badatel z nedalekého Krucemburku Pavel Vomela. Stojíme na rozcestí před loukou, na které stojí osamocená chalupa. Tehdy patřila Václavu Pálkovi. „To byl první člověk, ke kterému partyzáni přišli,“ doplňuje badatel. Václav Pálka nezůstal sám. O partyzány se brzy starali i další. „Pan Pálka je zavedl k Josefu Polívkovi. Většina obyvatel spolupracovala. Rodina Jůnova, Dufkovi, Cempírkovi,“ vyjmenovává.

Partyzánský bunkr zničila kalamita. Na místě zůstal jen kamenný překlad z bývalého vchodu

Partyzáni si vyhloubili bunkr na Kamenném vrchu nad osadou. Po nedávné kalamitě je už bohužel zničený. „Můj syn tady byl kdysi se školou, vzal jsem ho s sebou, nenašli jsme ho,“ říká Pavel Vomela. Pamětníci se ale přece jen najdou. „Když jsem sem přišel, tak už po něm byla jen jáma. Ale ještě je tam kamen, který měli nade dveřmi,“ říká místní hajný pan Brychnáč. Turista Václav Plíšek vzpomíná, jak u bunkru byli před lety s dětmi. „Čtyři na dva a půl metru a vstup,“ popisuje.

Vánoce trávili partyzáni po chalupách

V bunkru, což byla v podstatě zemljanka vyhloubená v zemi, byla v listopadu a prosinci samozřejmě velká zima. Místní je proto doma nechávali ohřát a dávali jim jídlo. „Vánoce 1944 trávili v rodinách místních obyvatel,“ říká Pavel Vomela. Po Vánocích se partyzáni přesunuli do Račína a k Malé Losenici.