V našem spřežení jsou lídři Jágr a Hašek, vůdcem jsem ale já, říká musher Mikolášek z Počátek

Jako předvoj se do Finska vypravila partnerka Kateřina Holická, v osobním autě odvezla osobní věci pro sebe, pro Miloslava a také pro pomocnici Báru. Asi čtrnáct dní po Kateřině naložil náklad a psy do pětitunového náklaďáku Miloslav. „I když jsem cestu plánoval tři měsíce dopředu, materiál se mi scházel těsně před odjezdem. Vlastní balení pak zůstalo na poslední chvíli, dva dny nespím a pak se jede,“ usmívá se musher Miloslav.

Na počasí se už dnes nemůžete spolehnout. Zažili jsme výkyvy z mínus třiceti na mínus šest

Nejdůležitější je nezapomenout nic pro psy. „Musel jsem zabalit hlavně 3 tuny masa pro ně. Na severu by asi nebylo tak kvalitní a hlavně by bylo hrozně drahé. Psi se vezli vzadu ve vleku. Jsou v boxech po dvou. Jsou to miláčci, jsou na sebe zvyklí a jsou v cestování úžasní. Ten vlek byl také výhodnější pro venčení, cesta proběhla v pořádku,“ popisuje Miloslav Mikolášek.

Musher Miloslav Mikolášek s partnerkou Kateřinou Holickou|foto: Milan Kopecký

Ve Finsku v oblasti Inari, kde se před samotnými závody rozhodli trénovat, mohli pobývat na břehu Spící řeky. „Psy na severu, ve Finsku, nemůžete mít kdekoli. V některých lokalitách jsou sobí stáda a herdařům, kteří stáda mají, by se psi na tom území nelíbili. To se muselo řešit na místě. V Norsku už to takový problém není. Já jsem najížděl do sněhu, byly teploty od mínus třiceti do mínus dvaceti. Ale ani tady se nemůžete na počasí spolehnout, byly velké výkyvy teplot. Z mínus třiceti bylo druhý den třeba jenom mínus šest.“

Severští psi jsou takoví ťapálci

Psy čekal úplně jiný závod, než které běhali tady v naší části Evropy. „Běhali jsme závody limited, to jsou závody, kdy se zaběhne závod a po něm se psi uloží do svých boxů, do auta, kde mají svoje pohodlí. Tyto závody v Norsku jsou řekněme nonstop. Jedou se od checkpointu k checkpointu, tam ti psi tráví noc venku. Je o ně dobře postaráno, spí na slámě, jsou přikrytí dekami, ale venku.“

S tím se Miloslavovi psi vyrovnali po tříměsíčním tréninku ve Finsku dobře. „My jsme je potřebovali zpomalit, aby klusali a ne cválali. My jsme brzdili, oni mají takovou chuť běžet, že kdybychom je pustili, tak běží třicetikilometrovou rychlostí a my jsme je potřebovali stáhnout na patnáctikilometrovou,“ vysvětloval Miloslav Mikolášek z počátecké chovné stanice Miko kennel.

Já jsem vůdce, lídři jsou Jágr a Hašek

„Severští psi jsou takoví ťapálci, oni dokáži jít v hlubokém sněhu. Když se naši probíjejí hlubokým sněhem tím cvalem, tak je to pro ně velký výdej energie,“ přibližuje rozdíl mezi severskými a vysočinskými psy Miloslav Mikolášek a dodává, že vůdcem smečky musí být vždy musher. „Něco jiného je to ve spřežení, tam musí být lídři psi. Ti naši se jmenují Jágr a Hašek.“