V Legiovlaku poznáte život československých vojáků na Transsibiřské magistrále
Svůj život na dlouhé měsíce spojili s Legiovlakem. Podobně jako vojenští legionáři v Rusku, kteří na Transsibiřské magistrále ve vlacích žili, bojovali, léčili zraněné a toužili po návratu do vlasti. „Vlaky byly v Rusku jedinou možností, jak se zemí pohybovat,“ řekl v úvodu host Českého rozhlasu Region Petr Čížek.
Myšlenka vytvořit repliku legionářského vlaku vznikla už v roce 2009. První byl malý model, který dnes najdete ve štábním vagóně. Od roku 2011 jsme začali vykupovat a upravovat první vagóny. „Dnes máme obytný vůz s kamny takzvanou těplušku, štábní vůz, zdravotní, dva plošinové, poštovní, kovářský, obrněný vůz taky prodejní prostor, kde si návštěvníci mohou zakoupit upomínkové předměty. Chystáme ještě promítací a krejčovský vagón,“ uvedl host.
Dobových fotografií byl dostatek
V době po první světové válce disponovali českoslovenští legionáři v Rusku necelými dvanácti tisíci vagóny. „Zachovalo se dostatečné množství fotografií interiérů. Větším problémem bylo vybrat, jaké vozy vytvoříme,“ uvedl host Dobrého dopoledne.
Vojáci využívali i americké těžařské vagóny
Čechoslováci používali hlavně dostupné ruské vlaky. „Zpočátku cestovali po desítkách v nákladních vagónech. Po roce 1918, kdy legionáři dostali za úkol obranu Transsibiřské magistrály, už se podmínky zlepšovaly. Vagóny byly upravovány na ubytovací takzvané těplušky, poštovní vozy, obrněné vlaky, zdravotní a podobně. Legionáři využívali i americké uhelné vozy, které měly americké těžařské společnosti na Urale před první světovou válkou. Z uhelných vozů často vznikaly právě obrněné bojové vagóny,“ potvrdil Petr Čížek.
Legiovlak prohlížejí školy i potomci vojáků
„Každý den provedeme zhruba pět školních tříd, chodí také rodiny nebo jednotlivci a silnou skupinou jsou potomci legionářů. Pro ně máme připravenou databázi československých legionářů a můžeme jim vytisknout výpisy z poslužného spisu jejich předka a dohledat další podrobnosti o jejich příbuzném,“ řekl Petr Čížek.
Průvodci se musí vypořádat i s oponenty a kritiky
„Drtivá většina návštěvníků je pozitivně naladěná a hrdě vnímá odkaz československých legionářů. Jsou i oponenti, ale většinou s nimi lze diskutovat. Bohužel najdou se i křiklouni, kteří si chtějí jen vypovídat to své. Většinou je ale setkání s návštěvníky příjemné,“ svěřil se Petr Čížek.
Podrobnosti o životě československých legionářských jednotek na Sibiři a jejich cestě domů se zájemci dozví z komentovaných prohlídek Legiovlaku. Speciální souprava má v plánu cestovat po České republice až do roku 2020, kdy si nejen Československá obec Legionářská připomene sté výročí návratu vojáků zpět do vlasti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka