V jihlavské komunitní zahradě vedle zeleniny pěstují také sousedské vztahy

Komunitní zahradničení využívá plochy uprostřed města, které jsou veřejné a jsou dlouhou dobu neudržované. „Tím, že na zahradě pěstujeme zeleninu, i vztahy, tím místu dáváme život. Letos začneme druhou ostrou sezonu, ale spolek funguje už čtyři roky,“ vysvětloval Patrik Priesol.

Finance nejsou nejdůležitější, nejdůležitější je chuť, chuť zapojit se

„Myslím si, že jsem byl první, kdo kopl. Před každou sezonou se sejdeme jako zahradníci a řekneme si, co bychom v zahradě chtěli zvelebit, co bychom tam chtěli pěstovat a jaké akce bychom tam chtěli udělat. Vytvoříme plán aktivit, pak hledáme zdroje. Jsme mladé rodiny, a těch financí na to nemáme tolik, i když ty finance nejsou nejdůležitější, nejdůležitější je chuť, chuť zapojit se. Vidíme, že pro naše děti to má smysl a to nás žene. Jsme lidé, kteří umějí požádat o nějakou dotaci, Jihlava v programu Zdravé město takové věci vítá, tak občas nějaký haléř navíc získáme.“

Patrik Priesol|foto: Milan Kopecký

Komunitní zahrada František je otevřená všem. „Můžete do ní nahlédnout, je za plotem, a pokud do ní chcete vstoupit, tak nakontaktujete někoho ze zahradníků. Číslo najdete na stránkách zahrady, my vám při osobním setkání řekneme, jak to v zahradě funguje a potom vám sdělíme sladké tajemství, jak se do ní dostat. Jsme sdílená komunita, jsme otevření všem a jediná překážka je to se s námi poznat.“

Lidi spolu mají společný zážitek, společně něco vytváří, předávají si nejenom životní zkušenosti

Některé rodiny mají svoje vlastní záhony a pak jsou v zahradě František ty společné. „Na těch pěstujeme většinou dýně, cukety. Každá rodina a někdy i každý člen té rodiny mají malý záhonek, na kterém se realizuje. Vždy je to o domluvě. Nikdo neplatí za používání záhonů. Jenom pěstování není to, co v zahradě chceme dělat. My tam krom pěstování květin, zeleniny, pěstujeme sousedské vztahy. Lidi spolu mají společný zážitek, společně něco vytváří, předávají si nejenom životní zkušenosti, ale také zahradnické. Tak trochu to vytváří alternativu k tomu dnešnímu uspěchanému světu,“ vysvětluje Patrik Priesol.

Potkávají se rodiny, které se dříve neměly možnost setkat. „Jsou tam mladí pankáči, kteří se sdružují v organizaci Food not Bombs a ti tam pěstují zeleninu pro bezdomovce a pro jejich vaření. Pán, o kterém jsem si strašně dlouho myslel, že je bezdomovec, tak vlastně ne, jen je takový podivín a v zahradě vždycky strašně rozkvete a povídá si s námi a má neskutečné znalosti o zahradničení, je pro nás velkými přínosem. Jsou tam lidé, kteří si zkrátí čas při čekání na autobus, nebo tam chodí paní, která tam pravidelně přebaluje své dítě. Je to místo, které se stává součástí města, a vznikají tam nová přátelství a lidé se tam přirozeně realizují,“ vypráví o komunitní zahradě František

Zahrada je mobilní, kdykoli ji můžeme přestěhovat

Vše, co je v zahradě, je mobilní. „Kdyby se město rozhodlo pozemek využít jinak, my jsme připraveni další sezonu ji přemístit na jiný nevyužívaný prostor. I to je totiž smysl komunitních zahrad, snažit se oživit mrtvá místa ve městě,“ vysvětluje Patrik Priesol z jihlavské komunitní zahrady František.