V desáté generací před námi máme kolem tisíce předků
Lenka Lízalová patří mezi akademické pracovníky Vysoké školy polytechnické Jihlava. Jejím velkým celoživotním posláním je sestavování rodokmenů, se kterým mají bohaté zkušenosti už i její rodiče.
Proč bychom si měli zjistit, kdo byli naši předkové, a kde s takovým pátráním začít, to bylo téma Poradny Českého rozhlasu Vysočina.
„Když víme, odkud pocházíme, můžeme lépe pochopit, kam směřujeme. Jestliže víme, z koho pocházíme, můžeme lépe porozumět, kdo jsme,“ popisuje jednu ze základních pouček genealogie Lenka Lízalová a zároveň tím vysvětluje, proč bychom se měli o své předky zajímat.
Předky můžete najít už od poloviny 17. století
„Matriky, ve kterých informace o našich předcích čteme, jsou v našich podmínkách dostupné od doby po 30. leté válce. Takže takový rok 1650, když máte štěstí, tak najdete předky po roce 1650,“ říká host.
O předcích zjistíte více, než jen data
Při pátrání po předcích zjistíte nejen, kdy se narodili, kdy vstoupili do manželského svazku a s kým, ale také to, čím se živili, kolik měli dětí nebo co bylo příčinou jejich úmrtí. Více než samotná data v životě našich lidí jsou zajímavější konkrétní příběhy, které je také možné získat.
Papír stačit nebude
Při pátrání po vašich předcích si nevystačíte jen s papírem. „Vy máte dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů. Vidíte, že to roste geometrickou řadou. V desáté generaci bychom se už dostali na více, než tisíc osob. Zaznamenávat toto na papír je už velmi nepřehledné,“ říká Lenka Lízalová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.