V desáté generací před námi máme kolem tisíce předků

1. srpen 2018

Lenka Lízalová patří mezi akademické pracovníky Vysoké školy polytechnické Jihlava. Jejím velkým celoživotním posláním je sestavování rodokmenů, se kterým mají bohaté zkušenosti už i její rodiče.

Proč bychom si měli zjistit, kdo byli naši předkové, a kde s takovým pátráním začít, to bylo téma Poradny Českého rozhlasu Vysočina.

„Když víme, odkud pocházíme, můžeme lépe pochopit, kam směřujeme. Jestliže víme, z koho pocházíme, můžeme lépe porozumět, kdo jsme,“ popisuje jednu ze základních pouček genealogie Lenka Lízalová a zároveň tím vysvětluje, proč bychom se měli o své předky zajímat.

Předky můžete najít už od poloviny 17. století

„Matriky, ve kterých informace o našich předcích čteme, jsou v našich podmínkách dostupné od doby po 30. leté válce. Takže takový rok 1650, když máte štěstí, tak najdete předky po roce 1650,“ říká host.

O předcích zjistíte více, než jen data

Při pátrání po předcích zjistíte nejen, kdy se narodili, kdy vstoupili do manželského svazku a s kým, ale také to, čím se živili, kolik měli dětí nebo co bylo příčinou jejich úmrtí. Více než samotná data v životě našich lidí jsou zajímavější konkrétní příběhy, které je také možné získat.

Papír stačit nebude

Při pátrání po vašich předcích si nevystačíte jen s papírem. „Vy máte dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů. Vidíte, že to roste geometrickou řadou. V desáté generaci bychom se už dostali na více, než tisíc osob. Zaznamenávat toto na papír je už velmi nepřehledné,“ říká Lenka Lízalová.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.