V archivu narazil na dopisy, které možná doloží pravost barokních obrazů v jihlavském muzeu

Martin Johan Schmidt, též známý jako Kremser Schmidt, čili kremžský Schmidt podle místa kde žil, města Kremže na Dunaji, byl jeden z nejvýznamnějších barokních malířů Rakouska. „Tvořil zejména pro církevní řády, pro církev. Je autorem mnoha oltářních pláten, desítek, možná stovek, jsou v Rakousku, v jižním Německu, ve Slovinsku, ale i na Moravě.“

Přeci jenom Kremser Schmidt byl Kremser Schmidt

Franz Oesterreicher byl jeho o čtyřicet let mladší žák, rodák z Jihlavy. Byl příslušník bohaté měšťanské, tradiční rodiny Oesterreicherů. „Z té rodiny pocházelo mnoho malířů, jeho tatínek Dominik starší byl významným malířem oltářních maleb. Já se domnívám, že právě proto se setkal při své práci s díly Kremser Schmidta a při vší úctě k práci Dominika Oesterreichera staršího, přeci jenom Kremser Schmidt byl Kremser Schmidt, jak dílem, tak jménem. Já předpokládám, že tatínek chtěl pro svého syna to nejlepší, a proto ho poslal za ním,“ uvažuje autor knihy s nalezenými dopisy Zdeněk Geist.

Franz Oesterreicher, kterému v té době bylo 21 let, se v jednom z nalezených dopisů velmi zdvořilým tónem obrátil na slavného mistra a požádal ho, jestli by se u něho nemohl učit malbě. „Kremser Schmidt mu také zdvořile, ale trochu chladně odpovídá, že je k tomu připraven v Kremži, že ho uvítá. On měl v Kremži prosperující dílnu. Dále píše, že před tím musí dokázat, že umí kreslit a doporučuje mu pobyt na malířské akademii ve Vídni,“ vypráví obsah jednoho z dopisů Zdeněk Geist.

Když narazíte na osobní korespondenci, vždy vás to zaujme

Na dopisy mezi Kremser Schmidtem a Franzem Oesterreicherem Zdeněk Geist narazil opravdu náhodou. Pátral tehdy po informacích o bratranci Franze Oesterreichera. „Když se zabýváte 18. stoletím a najdete mezi úředními písemnostmi osobní korespondenci, vždycky vás to zaujme. Po té, co jsme je složitě přečetli, jsme zjistili, že pisatelem je slavný Martin Johan Schmidt. Měl jsem radost. Došlo nám hned, že to je velmi zajímavý pramen. Přišlo nám škoda nechat dopisy v archivu, proto jsme se s ředitelkou Státního archivu v Jihlavě paní Piskovou rozhodli vydat je knižně.“

Jsou obrazy v jihlavském muzeu od rakouského Rembrandta? Musíme být opatrní

V dopisech se Schmidt zmiňuje o dvou obrazech, které jsou s největší pravděpodobností v jihlavském muzeu. „V těch dopisech je zmínka, že on Kremser Schmidt posílá dvě skici, pojmenoval je skica Abraháma a skica Voršily, do Jihlavy svému žákovi. Jeden mu věnoval za kávové šálky, které mu Franze poslal před tím. V jihlavském muzeu se nacházejí dvě skici stejného námětu, mistrná barokní díla. Musíme být velmi opatrní, není tam podepsaný, existuje důvod se domnívat, že to je jeho autorský rukopis, ale podepsán tam není. Musíme být opatrní, ale jistá stopa to je,“ vypráví Zdeněk Geist