Už tříleté děti se mohou učit hrát na hudební nástroj

12. září 2017

Začal školní rok a možná vás taky napadlo, že to je ideální čas na to, aby se vaše dítě nebo vnouče začalo věnovat hře na některý z hudebních nástrojů. V jakém věku je optimální začít a taky na co brát ohled, jsme probrali v Poradně Českého rozhlasu Vysočina se zakladatelkou jihlavské klavírní školy Annou Paštykovou.

Optimální je, když se dítě začne hraní na hudební nástroj věnovat už od tří let. I když to může většině rodičům přijít příliš brzy. Zda dítě má nebo nemá hudební vlohy, poznáte jedině tak, že to vyzkoušíte. Když vidíte, že dítě rádo tančí, zpívá, má se k hudebním nástrojům a samo na ně i hraje, pak neváhejte a můžete ho vzít ke zkoušce do některé z hudebních škol.

Už ve třech letech se dá zahrát na klavír

I tříleté dítě se dokáže naučit plnohodnotně zahrát na klavír například vánoční koledu a to včetně zpěvu. Výuka zpočátku probíhá formou hry. Například různí plyšoví medvídci představují různé klávesy.

Falešný zpěv pozná každý, ale zpívat se musíme naučit

„Něco jiného je, co umí člověk slyšet a něco jiného co reprodukuje, když sám zpívá. Vnitřní sluch mají lidi správný. Proto i umí posoudit, že sami zpívat neumí nebo slyší, že někdo zpívá falešně. Ale jde o trénink. Děti jsou jako nasávající houba a co jim poskytneme, to rozvíjí a pak to i umí,“ vysvětluje host.

Nejjednodušší je flétna

Začíná na ni hrát většina dětí a taky patří mezi nejčastěji vyučované nástroje v hudebních školách. Oblíbená je i kytara. Před koupí hudebního nástroje se poraďte s hudebním učitelem o vhodné velikosti nástroje. Kytara pro dospělé je například vhodná až pro osoby vysoké aspoň 160 cm. Velikosti kytar pro menší postavy jsou většinou čtvrtinové, poloviční nebo tříčtvrteční.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.