Už sto let se o zlato Vysočiny stará Výzkumný ústav bramborářský, na trh vrátil i některé zaniklé odrůdy, včetně těch pro vánoční salát
Před sto lety založili členové Ústředního svazu pěstitelů zemáků ústav, který se měl starat o zlato Vysočiny - brambory. Své sídlo umístili do našeho kraje, kde se brambory pěstují dodnes na největší ploše.
Budova Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě od stavitele Theodora Petříka slouží téměř celou stovku let. Ředitel ústavu Jaroslav Čepl popisuje komplikované počátky fungování ústavu: „Do té doby ústavy sídlily nedaleko, ve dvou bytových domech a bylo to opravdu ve velmi provizorních podmínkách. Ve sklepě byly laboratoře a skladovací prostory. Ale netrvalo to dlouho, už po pěti letech se mohli pracovníci ústavů stěhovat do nové budovy.“
Prvotní název ústavu se trochu lišil. „Byly to Výzkumné ústavy bramborářské, byl tam ústav pěstování brambor, ústav škrobárenský a lihovarnický, ústav sušárenský, a později ještě přibyl ústav ochrany brambor,“ říká Jaroslav Čepl. Důležité také bylo šlechtění bramborových odrůd.
Žlutá perla a keřkovské rohlíčky
O šlechtění brambor ví nejvíc Jaroslava Domkářová z oddělení genetiky a zástupkyně ředitele. Například, že některé dávné a starší odrůdy brambor by málem byly zanikly. Na přelomu 19. a 20. století existovala odrůda „žlutá perla“, která se do genového fondu odrůd České republiky vrátila díky uchování v Německu. Dalším příkladem jsou keřkovské rohlíčky, odrůda, která také zanikla. „To je odrůda, která se používá do bramborových salátů o Vánocích. Po devadesátých letech po ní byla poptávka. Tak se díky genové bance ozdravila, znovu se namnožila a přihlásila se do registračních zkoušek, takže se s ní do dneška mohou spotřebitelé setkávat,“ uvádí Jaroslava Domkářová.
Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě vydal ke kulatému výročí speciální noviny a připravil velkou výstavu v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny, která potrvá do 26. března.
Související
-
O desetinu méně, o třetinu dražší. České brambory čekají ve skladech na svého zákazníka
Konzumní brambory podražily od loňska o třicet až čtyřicet procent. Ve skladech jich je navíc letos méně, jak potvrzuje Český bramborářský svaz.
-
Zemědělcům se nevyplatí pěstovat brambory. Výkupní cena je asi polovinou vložených nákladů
Zemědělci si letos chválí úrodu brambor, výkupní ceny ale ne. Za dodávky velkoodběratelům dostávají mnohdy ani ne polovinu částky, kterou do vypěstování vložili.
-
Na trhu nejsou letos v zimě prakticky žádná česká rajčata, pěstitelům se nevyplatí vytápět skleníky
Na rajčatové farmě v Kožichovicích u Třebíče byla loni touto dobou v plném proudu zimní sklizeň. Letos se kvůli drahým energiím nevyplatí pěstírny vytápět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
